Krajní člen galaktické skupiny M81 / M82 z Velké medvědice a nejjasnější galaxie severně od nebeského rovníku, která není v Messierovom katalogu. Objevil ji W. Herschel v roce 1788. Americký astronom Allan Sandage v ní později pozoroval cefeidy, čímž se NGC 2403 stala první galaxií za hranicemi Místní skupiny, ve které byly objeveny. V té době určil její vzdálenost od nás na 8 000 světelných let. Dodnes technika pokročila, vzdálenost se odhaduje na 8 milionů světelných let, čímž se řadí k nejbližším galaxiím od Místní skupiny. V roce 1954 v ní byla pozorována supernova 16mag. Se svou jasností 8,5mag je galaxie viditelná ve většině hledáčků a je snadným cílem pro triedr 10×50.

200/250mm - je poměrně jasnou mlhovinou s nepatrným centrálním zjasněním. Leží nedaleko 6' dlouhé linie dvou hvězd 10mag. V hale mlhoviny jsou zabalené velmi slabé hvězdy.

Bortle 5 – eliptická skvrna o úhlovém rozměru cca 6-7‘, bez náznaku spirálních ramen. Dvě jasnější hvězdy (cca 10 mag) se promítají před galaxii, u jádra pak ještě jedna slabší hvězdička (12,4mag).

300/350mm - Až v 350 mm dalekohledu se zobrazí poměrně jasné jádro se spirálovými rameny připojenými se na protilehlých koncích. Obě ramena mohou být vysledovatelná více než půl otočky kolem galaxie a mohou odhalit i nějakou skvrnitou strukturu. Tmavé plochy mezi rameny a středem vyžadují boční pohled, ale i tak jsou velmi nezřetelné. Mnoho slabých hvězd je ponořených v hale.

900/1200mm - úžasná víceramenná spirální galaxie se táne přes celé 15' pole při zvětšení 330x a její hlavní osa probíhala od SZ k JV. Nápadné výrazné spirální rameno je připojeno poblíž SZ konce a táhne se proti směru hodinových ručiček o 180° podél severní strany galaxie a zužuje se až do bodu zhruba 5' JV od jádra. Rameno je nejširší poblíž SZ konce, kde se začíná stáčet k východu. Druhé vnitřní rameno se připojuje poblíž JV konce hlavního tělesa a těsně objímá jižní stranu galaxie, když se stáčí k SZ straně. Špatně definované rameno směřuje na západ od JV konce kolem hvězdy 11. mag, která se nachází 2' JZ od jádra. Pole bylo příliš malé na to, aby bylo možné vysledovat vnější ramena. Povrch je zbarven četnými skvrnami HII a já jsem měl čas jen rychle načrtnout nejzřetelnější uzly.

Superobří HII komplex NGC 2404, který se nachází 1,7' východně od jádra a 1,5' západně od hvězdy mag 10,5, se jeví jako velmi jasný, nepravidelný, 20" uzel. Hodge ve svém článku "Stellar Associations in the Galaxy NGC 2403" z roku 1985 uvádí NGC 2404 jako A67. Na SZ straně galaxie se nachází kolineární řetězec 3 hvězd orientovaných od SV k JZ se zřejmým kolineárním uzlem dalších 50" JZ (SPC-44 v práci Sivana, Petita a Comta "Optical HII Regions in NGC 2403" z roku 1990; VS 3 v práci Vérona a Sauvayra a A14 u Hodge). Severně od jádra se nacházejí dva HII uzly, které jsou od sebe vzdáleny 45" a oba mají velikost 12". Západní uzel je katalogizován jako SPC-174 = VS 24 = A36 a východní uzel jako SPC-224 = VS 38 = A45 .

Na JV straně galaxie se nachází dvojice HII uzlů vzdálených od sebe 40". Východní uzel se jmenuje SP-346 = VS 51 = A80 a nachází se 1,6' JV od hvězdy mag 10,5 a západní uzel zahrnuje SPC-318/321/322. Na JV konci spirálního ramene, které obsahuje NGC 2404, se nachází další 10" uzel, který zahrnuje SPC-348/351/352 = VS 52 = A81. Lze jej určit 1,0' SV od hvězdy s mag 10,5. Na JV konci galaxie byl 1' Z od hvězdy 14. mag zpozorován poměrně slabý nepravidelný uzel (SPC-331/336/343 = VS 48/49 = A73).

400/500mm - 18" (19. 3. 2004): při zvětšení 160x tato chaotická spirála ukázala obrovské množství detailů s dvěma širokými, rozptýlenými spirálními rameny, tmavými pruhy, skvrnami a několika zřejmými oblastmi HII. Několik hvězd je překryto, včetně dvou hvězd 11. magnitudy. Zaměřil jsem se na pozorování oblastí HII, které byly nejlépe viditelné při zvětšení 323x.

Nejjasnější je komplex HII NGC 2404 (VS 44 = SP 298) na východní straně jádra 1,5' od středu a 1,5' severně od hvězdy 11. magnitudy na jihozápad od jádra. Tato uzlina je poměrně jasná při zvětšení 323x, možná 15" v průměru a nepravidelně kulatá.

Na severozápadní straně halo je souvislý řetězec dvou hvězd spolu s rozmazanou uzlinou (VS 3 = SP 44 = A14), orientovanou od jihozápadu na severovýchod. Tato uzlina HII tvoří jihozápadní konec řetězce a je zřetelně nestelární při zvětšení 323x, ~15" v průměru. Lze ji také lokalizovat 2,4' severozápadně od hvězdy 11. magnitudy na západ od jádra (uprostřed ze tří ve směru východ-západ).

Na severoseverozápadním okraji jádra je hvězda 13,5. magnitudy, která se nedostatečně zaostřuje a zdá se být další uzlinou HII (VS 24 = SPC-174 = A36). Těsně za ní je slabší, ale zřetelná nestelární uzlina ~10" v průměru (VS 38 = SPC-224 = A45).

Nakonec se vrátím k hvězdě na jihozápadním okraji jádra, kde je slabší hvězda 14. magnitudy blízko na jih s připojeným slabým zářivým závojem (SPC-221/222/225). Tato oblast je také zaznamenána jako A41 v Hodgeově publikaci z roku 1985 "Stellar Associations in the Galaxy NGC 2403" z PASP, 97, 1065.

Při hledání této rozsahem malé otevřené hvězdokupy je vedoucí stopou nádherný, 2,5 stupňů dlouhý "řetízek" hvězd 8-10mag, hned severozápadně od NGC 1502. Toto seskupení je známé jako Kemblova kaskáda. Pojmenována byla podle Luciena J. Kembleho, kanadského astronoma-amatéra. Nejlepší je viditelná v triedru s velkým zorným polem.

Dominik: 250mm: Při příležitosti pozorování NGC 1501 si dívám i Kemblovu kaskádu, tedy linii asi 20 jasnějších hvězd, která směřuje až k otevřené hvězdokupě NGC 1502, v hledáčku Dobsona mi připomíná kaskáda a hvězdokupa, spolu s pokračováním napravo od hvězdokupy, hlavu a rohy Kozoroha, kde hlava je hvězdokupa a rohy tvoří nalevo Kemblova kaskáda a napravo další skupina hvězd, je to pěkný útvar. Hvězdokupa NGC 1502 je středně malá hvězdokupa, která má asi 15 jasných hvězd.

100/150mm - V zorném poli začíná vyčnívá nad okolním hvězdným polem. Je jasná (5,7mag), malá, celkem bohatá a poměrně zhuštěná, umístěná na ploše poměrně deformovaného trojúhelníku. Na jeho jižní straně leží linie hvězd, kolem níž jsou umístěni nejjasnější členové. V jejím středu leží i nejjasnější člen kupy (6,93mag), nádherná dvojhvězda Struve 485.

300/350mm - V dalekohledu se ukáže jasná, poměrně velká, celkem bohatá a značně zhuštěná kupa s asi třemi tucty hvězd 7mag a slabšími. Při 109x zvětšení vypadají jednotlivé hvězdy jako kontrastní drobné body na černém podkladu.

Člen Místní skupiny galaxií, pravděpodobně třetí nejbližší po galaxiích M31 a M33. Galaxie je sice jasná (8,4mag), ale protože je ukryta za mezihvězdým mračnem a překryta několika hvězdami na popředí, tak to není moc dobře pozorovatelná galaxie.

300/350mm - Galaxie má nápadné jádro obklopené mlhavým, vnějším halem, ve kterém jsou ponořeny mnohé slabé hvězdy. Ty jsou umístěny i v bezprostředním okolí: jihozápadně leží řetězec 6 hvězd, severovýchodně se nacházejí čtyři hvězdy 11mag a jižně se rozprostírá uvolněný shluk hvězd.

400/500mm - velmi neobvyklá galaxie, která se jeví jako velmi slabá, velmi velká záře obklopující jádro o povrchové jasnosti 1', které se zvětšuje do jasného hvězdného jádérka. Nepravidelné halo je obtížně vysledovatelné, ale sahá do průměru ~10' s řadou superponovaných hvězd včetně nápadného 6' řetězce šesti hvězd 10,5-12,5 mag orientovaných ve směru SZ-JV na JZ straně hala. Nebyla pozorována žádná struktura ramene. Jádro tvoří malý trojúhelník se dvěma podobnými superponovanými hvězdami mag 11 1,0' S a 2,0' SV. Nachází se pouhých 10,6° nad galaktickou rovinou a trpí značným zakrytím prachem.

600/800mm - 124x a 200x; tato zakrytá galaxie obsahuje velmi jasné 30" jádro, které se postupně zmenšuje až do ostrého stelárního bodu. Jádro bylo obklopeno poměrně slabým jádrem/centrální oblastí o průměru nejméně 1'. Hvězda 12. mag se nachází jen 1' severně od jádra. Tato hvězda je uprostřed 3 téměř v řadě s hvězdou 12. mag 2' V a hvězdou 11. mag 2,5' JZ. Velmi difúzní halo s nízkou, ale nepravidelnou povrchovou jasností se táhne ~15', nejlépe je vidět při zvětšení 124x. Výrazný řetězec 6 hvězd orientovaných SZ-JV protíná halo jihozápadně od jádra. Struktura spirálního ramene byla velmi subtilní a viditelná pouze ve skvrnách nebo úsecích, jeden na severní straně, zhruba 5' od jádra.

UGC 2826, umístěná 21' SZ, se jevila jako poměrně slabá, protáhlá 3:2 SZ-JV, ~0,6'x0,4', nízká, ale nerovnoměrná povrchová jasnost, slabá koncentrace.

200/250mm - 8" (21. 3. 2020): malé jádro bylo velmi zřetelné, stejně jako velmi velké, kulovité vnější halo o průměru přibližně 15' s průsvitným vzhledem. Halo se zdálo vyplňovat mezery mezi mnoha okolními hvězdami.

8" (13. 10. 1981): velmi slabé, velké, velmi rozptýlené vnější halo, velmi malé výrazné jádro o magnitudě 12. Překrývá se s řadou tří hvězd.

Planetární mlhovina prstencového tvaru ležící v blízkosti Kemblovy kaskády.

200/250mm - Jasná, velká a kruhová, se světle modrým odstínem. Rozhraní jsou snadno definované a nějaké tmavé skvrnky v disku ji trochu připodobňují k Eskymákovi z Blíženců. Centrální hvězda se ztrácí a znovu zjevuje při malém zvětšení, ale při 250x zvětšení je stálá i přímým pohledem.

300/350mm - V dalekohledu je nádhernou namodralou planetárkou! Je jasná, s celkem velkým skvrnitým halem. Okraj je mlhavý ale zdá se trošku prodloužený. Centrum je nepatrně tmavší a prstencovitý tvar je viditelnější hlavně při velkém zvětšení.

400/500mm - 450x, bez filtru, 6m8 Poutavý světlý objekt už v přehlídkovém zvětšení. PN protáhlá 3:4 SZ-JV s dominantní centrální hvězdou. Špatně reaguje na [OIII] a vůbec ne na Hß. Jasnější oblouky lze pozorovat bez filtrů na SV a JZ. Prstenec na SZ a JV je výrazně slabší. SV oblouk úzký a přerušený. Obálku na JZ lze vystopovat pouze na západním okraji, pokračuje až ke středu, ale širší než SV obálka. Ve vnitřní výplňi PN jsou 2 díry. Jedna na Z a druhá na V od centrální hvězdy.

Jedná se buď jen o bohaté pole hvězd, které je jako rozsáhlá mlhavá plocha vidět i pouhým okem nebo o extrémně velkou, uvolněnou a nepravidelnou otevřenou hvězdokupu. V triedru na ploše velikosti dvou stupňů napočítáte pět hvězd 6mag, osm 7mag a dvacet 8mag a slabších. Stálice 11 a 12 Cam představují široký pár (108,5"), jehož první složka dosahuje jasnost 5,4mag a druhá 6,5mag.

Možný, ale nejistý člen Místní skupiny galaxií.

200/250mm - Dominik: 250mm: NGC 1569 která se nachází blízko Lokální skupiny galaxii, je velmi výrazná a malá, nachází se v těsné blízkosti jasné hvězdy. Má elipsovitý tvar a na její disku jsou dobře viditelné nerovnoměrné zjasnění a ztmavení což odpovídá i její zajímavému vzhledu, který můžeme vidět na fotografiích.

300/350mm - 150x: NGC 1569 je pěkná malá galaxie ležící 6' SSZ od hvězdy 9mag a 20' jihozápadně od hvězdy 7mag. Hvězda 10,5mag leží 1' severně. Halo galaxie je poměrně jasné, prodloužené 2'x 0,8'VJV-ZSZ. Jasné rozšířené jádro je vidět i s náznakem struktury. Hvězda 10mag leží 1' severně.

400/500mm - 380x: jasná, velmi protáhlá galaxie s neobvyklým asymetrickým vzhledem, která se nachází méně než 1' j.š. od hvězdy 9,5 mag! Je protáhlá téměř 5:2 ve směru SZ-JV, 2,0'x0,8'. Jasné jádro je posunuto na SZ stranu s chvostem táhnoucím se k JV, který se pravděpodobně ohýbá pod mírným úhlem k jádru. Za dobrého seeingu jsou patrná dvě stelární "jadérka". Jasnější "jadérko" se nachází uvnitř jádra, pravděpodobně mírně severně od středu. Druhé slabší "jadérko" je blízko JV, poblíž okraje jádra, a je viditelná s přestávkami. Tyto "hvězdy" jsou ve skutečnosti SSC (svítivé superhvězdokupy). NGC 1569 byla nedávno určena jako člen skupiny galaxií IC 342.

600/800mm - 67 cm Newton, 586×, LM 6m5+, velmi jasná, vypadá jako ryba se silně strukturovanou hlavou na severozápadě a zakřiveným, mírně se zužujícím ocasem na jihovýchodním konci. Kromě jasných skrvn SCC NGC1569A a NGC1569B lze na severozápadě od nich pozorovat slabší komplex NGC1569C.

900/1200mm - 488x: v centrální oblasti jsou těsně za sebou od SZ k JV seřazeny tři velmi kompaktní uzly (svítivé superhvězdokupy) (celková délka ~15") s nejjasnějším uzlem NGC 1569-A uprostřed trojice. NGC 1569-A je doprovázena hvězdokupou 1569-C 7" SZ a 1569-B 7" JV. NGC 1569-C se jeví jako velmi malá, ale také je zjevně nehvězdná. NGC 1569-B, velmi blízko geometrického středu, jevelmi kompaktní a symetrická, jako mírně nafouknutá hvězda. SIMBAD uvádí pro 1569-A V mag 15,3.

Galaxie UGC 3697 je jedna z galaxií ve tvaru symbolu integrálu. Galaxie je extrémně tenká, leží mezi dvěma hvězdami 6mag.

200/250mm - Při zvětšení 52x je vidět periferním viděním mlhavou nenápadnou čáru mezi dvěma jasnými hvězdami, přesněji však v zorném poli mírně nalevo pod mírně jasnou hvězdou a napravo nahoře od skupinky hvězd ve tvaru trojúhelníku. Při 104x je bočně vidět mlhavá čára a v 277x může být vidět náznak zahnutých konců. V blízkém okolí je galaxie UGC 3714 s jasností 12,7mag, která je vidět stabilně . Blízko galaxií, v zorném poli nad jasnou hvězdu 43 Cam, je snadno viditelná galaxie UGC 3580 s jasností 11,8mag, jako zřetelný kruhovitý obláček, který tvoří rovnou linii s dalšími dvěma poměrně jasnými hvězdami.

400/500mm - 90x-257x, 6m4, všeobecně známá galaxie Integrál, která je obtížněji rozeznatelná jako světlá jehla i při malém zvětšení, extrémně tenká, s nízkým povrchovým jasem, odhadovaný poměr 1:6 -1:7. Na konci je slabá hvězda, na hranici vnímání je dokonce „integrální uzel“, při 257x se západní konec galaxie uklání mírně na sever, ale jen velmi krátce. Společník UGC 3714 jen 8' severně, žádné jádro, mírně protáhlý. PGC 20412 těžko viditelná, s náznakem mírného prodloužení, LEDA 213372 není vidět

600/800mm - 125x: galaxie je snadno viditelná jižně od linie spojující mag 6,4 HD 54070 12' VJV a mag 7,0 HD 52762 13' SZ. Při zvětšení 375x se galaxie rozprostírá 2,2'x0,2' (~12:1) ~V-JZ. Galaxie má poměrně rovnoměrnou povrchovou jasnost s jen nepatrně jasnějším jádrem, které však na západním konci slábne, protože se ohýbá směrem k severu. Toto prodloužení má velmi nízkou povrchovou jasnost. 1' od východního konce je hvězda 14,5 mag. Slabší hvězda 15,5 mag je blízko na jihu na západní straně v místě, kde se galaxie ohýbá k severu a slábne. Na východním konci nebyla pozorována žádná struktura ani ohyb a jasnost na konci rychle klesá.

900/1200mm - 510x: tato supertenká galaxie se táhne 3,3'x0,15' V-Z, což představuje zhruba axiální poměr 20:1! Poblíž západního konce galaxie je patrný háček směrem k SZ, jak galaxie slábne a končí u velmi slabé hvězdy nebo uzlu [na SZ cípu je extrémně malý HII uzel]. Část s nízkou povrchovou jasností poblíž západního konce má nepravidelný, pruhovaný vzhled s dojmem uzlové struktury poblíž špičky. Východní konec má mnohem pozvolnější, jemnější ohyb, takže východní hrot směřuje k východu, ačkoli centrální část galaxie je orientována ve směru ZJZ-VSV. Hvězda 16. mag se nachází těsně u severní strany, mírně západně od středu, a hvězda 15,5. mag u jižní strany, kde začíná háček na západní straně.

Otevřená hvězdokupa celkové jasnosti 5,6mag na hranicích Žirafy, Kasiopei a Persea.

100/150mm - Jeví se jako jasná, velká, ale poměrně chudá. V jejím centru je uspořádaných šest hvězd v seskupení připomínajícím Herkulův květináč. Jeho součástí je i těsná dvojhvězda Struve 362 a široký pár hvězd 9mag.

300/350mm - V dalekohledu uvidíte 40 hvězd volně a nepravidelně uspořádaných. Deset hvězd je koncentrovaných blízko nejvýchodnější hvězdy čtyřhran, osm v SV-JZ řetězci. Asi dvacet hvězd se také nachází kolem západní a jižní strany "květináče".

200/250mm - 100x: Galaxie NGC 2655 tvoří rovnostranný trojúhelník s hvězdou 7,5mag na JV a hvězdou 9mag na SV. Její halo se objevuje jasné a prodloužené 3'x2' V-Z s mnohem jasnějším širokým jádrem.

300/350mm - 125x: NGC 2655 má tenké halo velikosti 4'x3' V-Z a trochu jasnější na jižní straně. Nápadná centrální část je také prodloužená V-Z a uvnitř má velké stelární jádro.

400/500mm - velmi jasná, středně velká, protáhlá 3:2 V-Z, 3'x2', rovnoměrně koncentrovaná do neobvykle jasného a téměř hvězdného jádra. Podél severní strany se zdá být ostřejší světelný výřez. Tvoří rovnostranný trojúhelník s hvězdami SAO 6687 mag 9,2 10' SV a SAO 6692 mag 7,4 11' JV. Nejjasnější ve skupině (LGG 165) zahrnující NGC 2591 , 2715 a 2748.

600/800mm - 260x; velmi jasná, velmi velká, mírně protáhlá 5:4 V-Z, nejméně 4' x 3,2' a možná větší (vnější periferie velmi rozptýlená), silně koncentrovaná s neobvykle jasným jádrem. Při zvětšení 375x se jádro zvětšuje až do stelárního jadérka. Na JZ straně se překrývají dvě hvězdy; jedna při okraji oblasti jádra a druhá uvnitř slabšího vnějšího hala.

300/350mm - 125x: Tato galaxie má poměrně slabé prodloužené halo 3'x1' S-J s nepatrným zjasněním uprostřed. Tvoří trojúhelník se dvěma hvězdami na západ. IC 467 leží 20 'JJV.

400/500mm - 150x: Ve velkých dalekohledech NGC 2336 ukáže malé, slabé jádro obklopené matným prodlouženým 4'x2' S-J halem. Východně od jádra se nachází hvězda 15mag.

200/250mm - poměrně výrazná, mírně velká, mírně jasná, je elipsovitá a má nejasnosti na disku. Mimo jiné je tento objekt pěkný příklad neobvyklé galaxie, protože byla deformovaná při kolizi s blízkou galaxií NGC2146A.

300/350mm - 125x: Galaxie NGC 2146 je jasným prodlouženým oválem 5'x2' VJV-ZSZ s náznakem spirálové struktury. Východně je pozorovatelný půl tucet jasných hvězd, z nichž je jedna těsným párem.

400/500mm - 150x: Tato poměrně jasná galaxie je prodloužená 5,5'x2' VJV-ZSZ s velkým slabým jádrem. Halo je zpestřené stanovitelná světlými a tmavými pruhy.

600/800mm - 260x: Galaxie se jeví jako velmi jasná, velmi velká, protáhlá 5:2 SZ-JV, ~5'x2', s velmi asymetrickou strukturou. Obsahuje velmi jasné, protáhlé jádro, ~1,2'x0,5' SZ-JV, ale bez zřetelného jadérka Jádro nerovnoměrně protíná prachový pás s nízkým kontrastem, jehož hlavní část je na severní straně, takže se zpočátku zdá, že pás probíhá rovnoběžně s jádrem na JZ straně. Slabší, protáhlý úsek jádra táhnoucí se SZ-JV je však hned za prachovým pásem na JZ straně. JV od jádra je vnější halo difuzní, s nízkou povrchovou jasností a není zarovnáno s hlavní osou jádra, rozšiřuje se více k východu. Na SZ straně jádra má halo vyšší a nepravidelnou povrchovou jasnost s mírně jasnějším zakřiveným obloukem (ramenem) podél jeho východní strany.

900/1200mm - 488x, galaxie "Prašná ruka", má neobvyklý, značně narušený vzhled. Velmi jasné jádro je velké a protáhlé ve směru SZ-JV s malým intenzivním jadérkem. Středem prochází výrazný, poměrně široký prachový pás, jehož nejjasnější část jádra je zhruba rovnoběžná na severní straně. Malá část jádra se nachází na jižní straně pruhu. Tyto vlastnosti daly vzniknout přezdívce "Prašná ruka". Na JV straně se za hvězdou mag. 14,5 2' východně od středu táhne poměrně výrazné "rameno" nebo zákryt (součást sloučeného průvodce?), který se obecně táhne na východ. Severně od tohoto ramene je halo velmi rozptýlené. Na SZ konci galaxie se velmi slabé "rameno" prudce stáčí ve směru hodinových ručiček a při pozorném pohledu se na západní straně táhne k jihu velmi slabý zákryt (oddělený od centrální části). Na snímcích se tato ramena jeví jako jediná slapová struktura nebo proud, který obtéká galaxii.

200/250mm - Jasný, drobný, kruhový disk. Disk je patrný při 175x zvětšení, ale ještě při 100x zvětšení je téměř stelární.

400/500mm - 970x, bez filtru, 6m4 Při zvětšení 100x (pupila 4 mm) viditelná jako mlhavá hvězda, která vypadá mírně tyrkysově. Disk jako takový lze jasně rozlišit ve zvětšení 200x a více. Při zvětšení 970x (pupila 0,4 mm) je vnitřní disk stále velmi jasný. Vnější disk se jeví podstatně slabší, ale je jasně viditelný a zhruba zdvojnásobuje velikost PN. Obecně jsou hranice mezi dvěma disky relativně rozptýlené, pouze na SV se hranice mezi vnitřním a vnějším povrchem zdají být o něco ostřejší. Centrální hvězdu lze s tímto zvětšením vidět jen slabě, ztrácí se v jasném okolí. Je zřejmé, že není uprostřed vnitřního disku, ale je mírně odsazena na JZ! Hvězda na kraji je jasně mimo vnější obálku. Celkově je velmi podobná NGC 2392 (Eskimák).

900/1200mm - 488x bez filtru, obsahuje vnitřní disk s extrémně vysokým povrchovým jasem o průměru ~8". Centrální hvězda mag 13,5 byla viditelná jen občas ve velmi slabém seeingovém spektru. Poměrně jasné halo zvětšuje průměr 2,5krát na zhruba 20". Hvězda 13.mag se nachází těsně u západní strany, ~15" od středu (tvoří dvojhvězdu A 9001).

300/350mm - 13.1" jasný, malý, kulatý disk s vysokou povrchovou jasností o průměru 15". Hvězda 13.5 magnitudy je téměř v kontaktu na západním okraji 15" od středu.

200/250mm - 50x: Tato galaxie je velmi slabá a malá. Vyžaduje spíše boční pohled.

300/350mm - 125x: NGC 1961 je velmi slabou galaxií, prodlouženou 3'x1,5' V-Z s matným a slabým jádrem stejné plošné jasnosti. Jihovýchodně od centra je v hale umístěna slabá hvězda.

400/500mm - 150x: Tato galaxie se objevuje poměrně jasná ve velkých dalekohledech. Její poměrně velké halo je prodloužené 3,5'x1,5' V-Z a nepatrně se zjasňuje směrem k malému jádru. 30 "na jihovýchod od jádra se nachází hvězda 13mag a náznak tmavé skvrny mezi ní a jádrem.

600/800mm - 375x; poměrně jasná, velmi velká, protáhlá 5:3 ~ V-Z, obsahuje jasné protáhlé jádro, které je podivně posunuté k severní straně. Halo má nízkou, ale nerovnoměrnou povrchovou jasnost (vlivem spirálních ramen a prachu) a rozprostírá se téměř 3,5'x2,0', i když neznatelně mizí na obloze. Hvězda 13,5 mag je překryta 30" JJV od středu. CGCG 329-011, která se nachází 8' SV, se jevila jako velmi slabá, malá, kulatá, o průměru 20", s nízkou povrchovou jasností. Hvězda 15,3 mag se nachází 20" J.

900/1200mm - 375x se tato deformovaná spirála jeví jako velmi jasná, velmi velká oválná téměř 2:1 V-Z, ~3,6'x2,0', vysoce asymetrického vzhledu. Obsahuje velmi jasné, velké oválné jádro, které je zřetelně posunuto k severní straně galaxie! Velké rameno se táhne V-Z podél jižní strany hala. Široký pruh prachu probíhá rovnoběžně s ramenem na vnitřní straně. Kolem jádra jsou kratší vnitřní spirální ramena, včetně ramene severně od jádra, které se stáčí na západ a ohýbá se k jihu. Hvězda mag 13,5 je překryta těsně uvnitř prachového pruhu,

300/350mm - 125x: Tato slabá galaxie je pozorována 50' severně od hvězdy 5,5mag. Halo je velmi slabým, matným obláčkem prodlouženým 4'x1,5' SSV-JJZ stejné plošné jasnosti.

400/500mm - 150x: NGC 2366 se objevuje prodloužená 4'x2' SSV-JJZ s několika tmavými oblastmi matných zhuštění v centru, včetně jasného stelární svazku. Na jihozápadním konci je viditelný společník NGC 2363, jako matná skvrnka průměru méně než 1'.

600/800mm - Nejvýraznějším rysem je nápadný dvojitý uzel (obří komplex HII/hvězdokupy) na JZ konci (známý také jako Mrk 71 a NGC 2366-I). Při zvětšení 330x se uzel jeví jako velmi jasný, protáhlý 3:2 V-Z, ~18 "x12", se dvěma překrývajícími se složkami (superhvězdokupy A a B). Slabší a menší uzel (NGC 2366-II) je dobře viditelný 15" V, celkem tedy 3 HII uzly.

900/1200mm - společník s nízkou povrchovou jasností nebo oddělená OB asociace/HII oblast, leží 1,2' Z od jasného dvojitého uzlu. Při zvětšení 330x se jeví jako poměrně slabá, středně velká, protáhlá v poměru 2:1 nebo 5:2 JV-SZ, s nízkou, ale nepravidelnou povrchovou jasností.

300/350mm - 125x: NGC 2715 je pěknou galaxií ve tvaru čočky! Halo je prodloužené 3'x1,5' SSV-JJZ se stejnou plošnou jasností.

400/500mm - 150x: Střední zvětšení odhalí poměrně jasné prodloužené halo 3,5'x2' SSV-JJZ s nějakou skvrnitou strukturou a velkým slabým jádrem.

Možný, ale nejistý člen Mísní skupiny galaxií.

100/150mm - 44×, LM 6m5+, s 10 cm dalekohledem jde o těžko viditelný objekt. V přímém porovnání vypadá galaxie NGC 891 jednodušší. NGC 1560 lze vidět jako podlouhlé zjasnění v poměru 1:4 ve směru SV-JZ o délce asi 5'. Nejlépe viditelná při zv. 44×. Na severovýchodním okraji se nachází nápadná hvězda 12 mag.

200/250mm - 114×, LM 6m5+, i při malém zvětšení (31×) lze objekt vidět jako linii před bohatým hvězdným polem. Nejlépe se jevila při zv. 114×. Galaxie má podlouhlou centrální oblast o rozměrech přibližně 4×0,5', která je sice slabá, ale lze ji vidět přímým viděním. Mimo tuto oblast má galaxie délku přibližně 7'.

400/500mm - poměrně slabá, velmi velká, 6'x1', nízký povrchový jas na okraji JJZ-SSV. Široká slabá koncentrace bez zřetelného jádra, ale s centrálním zjasněním 2'. Hvězda 13.mag. je zakotvena na předcházející straně SZ rozšíření. Zdá se, že galaxie se za ní velmi slabě rozšiřuje směrem ke hvězdě 12. mag dále na sever. Další hvězda 13.mag. je překryta na JZ konci a jasnější hvězda 11,5. mag. následuje těsně za koncem tohoto rozšíření. Člen skupiny IC 342 /Maffei I, blízké, ale zákrytové skupiny galaxií.

400/500mm - 600x, bez filtru, 6m9 Světlá plocha, dobře reaguje na [OIII]. PN mírně protáhlá 5:4 SV-JZ, světlé centrum. Centrum se zdá být obklopeno velmi slabým prstenem. Samotný střed není rovnoměrně osvětlen, ale strukturu nelze jasně „uchopit“. Centrální hvězda není vidět.

100/150mm - Při zvětšení 36x je vidět velice špatně ohraničený tmavší pruh.

100/150mm - Při malém zvětšení cca 28x je vidět oválný tvar mlhoviny.

100/150mm - Patří k těm jednodušším temným mlhovinám, při zvětšení 36X lze vytušit veliký oválný útvar.

100/150mm - Při zvětšení 55x je okolo centrální hvězdy vidět celkem bez problémů jasné haló. Směrem k jihu - čili směrem k VDB 15 je kousek vlevo vidět velice slabé zjasnění - toto už je velice obtížné vypozorovat, nutný boční pohled.

100/150mm - Okolo centrální hvězdy je vidět při zvětšení 55x slabé, ale celkem snadno viditelné haló.

300/350mm - poměrně slabá, poměrně velká, velmi rozptýlená, téměř kulatá, postupná slabá koncentrace, bez jádra.

600/800mm - 200x, zdála se být poměrně jasná, velká, protáhlá téměř 3:2 S-J, ~3,5'x2,2'. Obsahuje velké, jasnější kruhové jádro uvnitř velmi velkého, protáhlého hala. Na západní straně jádra je připojeno málo kontrastní, tenké spirální rameno, které se na okraji hala táhne k severu, a podobné zesílení je patrné i na východní straně a táhne se k jihu. Dvě hvězdy 15.mag [vzdálenost 22"] se překrývají na SV straně [1,1' od středu] a hvězda 12,8.mag leží 2,5' S

900/1200mm - 488x; jasná výstavní spirála s příčkou! Poměrně široká, velmi nápadná příčka se táhne ve směru ZSZ-VJV [PA 122?] a je prudce skloněna k orientaci jádra. Jasné jádro se středem na příčce je protáhlé S-J a obsahuje velmi jasné kruhové jadérko, které se zvětšuje směrem ke středu. Z konců příčky vybíhají dvě poměrně jasná a velmi výrazná tenká spirální ramena. Západní rameno je nejjasnější v oblasti u kořene, kde se připojuje k příčce a obsahuje malý uzel. Spirální rameno je většinou viditelné a táhne se na sever ~1,5' a jen mírně se stáčí na východ. Krátký, málo kontrastní úsek ramene se táhne jižně od příčky. Druhé dlouhé tenké rameno téměř kolmé na prut se táhne na jih podobně dlouho jako 1,5'. Je rovněž nejjasnější na svém počátku na východním konci příčky. Rameno se táhne jen na krátkou vzdálenost a splývá s nízkou povrchovou jasností záře hala na severní straně. Od severních k jižním koncům ramen je vzdáleno nejméně 3'. Dvě hvězdy 15. mag. jsou na SV okraji a kolineární hvězda 15,5. mag. je mimo SZ rameno.

400/500mm - středně jasná, protáhlá 3:2 JZ-JV, poměrně malá. Střed obsahuje jasnou centrální příčku s malým jasným jadérkem. Hvězda mag 11,5 je od JZ okraje 1,5' od centra. Tvoří dvojici s NGC 2523B = UGC 4271 9' W a NGC 2523C = UGC 4290 leží 20' JV.

900/1200mm - 488x; jasná, velmi velká, výstavní spirála s příčkou! Krásný pohled s výraznou příčkou probíhajícím ~5:1 ZSZ-VJV, zvýrazněným intenzivně jasnějším jádrem. Vnitřní spirální ramena jsou připojena na koncích příčy a tvoří nádherný 360° vnitřní kruhový prstenec! Oblast uvnitř prstence je na obou stranách (JZ a SV) příčky tmavší. Při bočním pohledu se slabší vnější halo táhne převážně na JZ a SV, ačkoli strukturu ramen v halu jsem nedokázal vysledovat. Hvězda 11,7 mag se nachází 1,7' JZ od středu. Nejjasnější ve skupině s NGC 2523B 9' W, UGC 4279 7' NE a NGC 2523C 19' SE.

300/350mm - poměrně slabá, malé jasné jádro se slabými výběžky mírně protáhlými S-J. Tvoří dvojici s NGC 2634 8,2' J.

900/1200mm - Výborná, poměrně velká, dvouramenná spirála s příčkou! Centrální část galaxie tvoří velmi výraznou příčku orientovanou ~3:1 SSZ-JJE s velmi jasným jadérkem. Na jižním konci příčky je připojeno nápadné spirální rameno. To se prudce ohýbá ve směru hodinových ručiček a táhne se na sever, na východní straně příčky, mírně obloukovitě s délkou ~1,5'. Toto rameno má dobře ohraničený vnitřní a vnější okraj a od příčky je odděleno tmavou mezerou. Jak se rameno prodlužuje na sever, slábne, ale na severním konci se prudce ohýbá na stranu západní [1,0' severně od středu] a nápadně se zjasňuje v protáhlém kusu [na snímcích tvořeném několika HII oblastmi]. Na severním konci příčky se směrem k západu vynořuje druhé rameno, které se začíná stáčet k jihu, ale slábne a slábne a nedosahuje dále na jih než do středu příčky.

600/800mm - 375x, VV 123B se jevila jako středně jasná, malá, kulatá, kompaktní, průměr 20", vysoká povrchová jasnost. VV 123A, která se nachází jen 25" J (jádro prstencové složky), byla čistě rozlišena a jevila se jako velmi slabá, velmi malá, kulatá, o průměru 12", s nízkou povrchovou jasností. Vlastní prstenec, táhnoucí se na jih, nebyl vidět.

900/1200mm - Arp 141 je neobvyklý interagující systém, který Madore, Nelson a Petrillo ve své publikaci "Atlas and Catalog of Collisional Ring Galaxies" z roku 2009 uvádějí jako kolizní Prstencová galaxie. Na severním konci se nachází VV 123B = Madore C1 (collider), která se jeví jako jasná, poměrně malá, kulatá, o průměru 20", ostře koncentrovaná s velmi jasným jádrem. Jedná se o nejjasnější složku systému. Na jižním okraji VV 123B (25" S od středu) je VV 123A = Madore RN (prstencové jádro), která se jevila jako poměrně slabá, malá, nepravidelně kulatá, o průměru 15". Prstencová složka se táhne jižně od VV 123A a jevila se jako slabá, středně velká, oválná mlhovina, ~60"x30", většinou patrná jako jasnější oblouk nebo chvost podél západní strany. Tento oblouk se táhne asi tak daleko na jih jako hvězda 14. mag, která se nachází 1,5' SSV od VV 123B, ačkoli VV 123C, malý uzlík na jižním konci, nebyl rozlišitelný. Zobrazeno při 488x a 610x.

400/500mm - Snadno přehlédnutelná při zvětšení 100x; poměrně slabá, středně velká, kulatá, poměrně rovnoměrný povrchový jas. Při 220x uprostřed rozptýlené skupiny hvězd, průměr 1', téměř rovnoměrná povrchová jasnost, pravděpodobně mírně protáhlá ~V-Z, 1,0'x0,9'.

900/1200mm - NGC 2363 je buď malá satelitní galaxie NGC 2366, nebo možná oddělený hvězdný oblak či galaxie západně od jihozápadního konce NGC 2366 . Při zvětšení 330x se NGC 2363 jeví jako poměrně slabá, středně velká, protáhlá v poměru 2:1 nebo 5:2 ve směru JV-JZ, s nízkou, ale nepravidelnou povrchovou jasností. Nachází se ~2,2' JZ od středu NGC 2366 a 1,2' Z od jasného uzlu. Jasný HII uzel/hvězdná oblast v NGC 2366 je často nesprávně identifikován jako NGC 2363.

600/800mm - 375x, poměrně slabá, poměrně malá, nepravidelně kulatá, ~25"x20", nepravidelný jas povrchu, ale bez rozlišení na složky. Možná je potřeba vyšší zvětšení, aby byly vidět dvě hlavní složky.

400/500mm - 600x, bez filtru, 6m8 Jasná i bez filtru, reaguje jen nepatrně na [OIII], dokonce při 600x absolutně stelární.