Nevýrazné zvířetníkové souhvězdí jižní oblohy mezi Vodnářem a Střelcem. Souhvězdí sestává ze slabých hvězd vytvářejících tvar deformovaného trojúhelníku, ani jedna z nich není jasnější než 3mag. Vede k němu spojnice dvou jasných hvězd: Vega - Altair. V blízkosti jsou další vodní souhvězdí: Vodnář, Ryba, Velryba a Jižní ryba - přechod Slunce touto oblastí totiž znamenal ve východním Středomoří a na Středním východě období deštivého počasí. Protože Kozoroh velmi dobře skáče po skalách, dostal se až na oblohu jako symbol stoupajícího Slunce - návratu delších dní a předzvěsti jara. Před 2 000 lety totiž procházelo Slunce Kozorohem v době zimního slunovratu, bylo na obloze nejníže a přechodem do dalšího souhvězdí začalo na nebeské klenbě stále více stoupat. To však už dávno není pravda. Vlivem precese prochází Slunce souhvězdím od 20. ledna do 15. února a v čase zimního slunovratu se nachází ve Střelci - dnes nejjižnějším souhvězdí zvířetníku. Znamení Kozoroha však dodnes zůstalo znakem zimního slunovratu a obratník jižní polokoule, od kterého se Slunce obrací zpět na sever, se nazývá obratník Kozoroha.
Přestože Kozoroh je umístěn hned východně od bohaté oblasti Mléčné dráhy ve Střelci a zabírá slušnou část oblohy, je překvapivě chudý na deepsky objekty. Oblast ale obsahuje několik nádherných dvoj a vícenásobných hvězd, vhodných i pro binokulár nebo malý dalekohled, v jejichž širokém zorném poli mohou vypadat skoro jako nějaká uvolněná otevřená hvězdokupa. Na druhé straně se Kozoroh pyšní jen jednou zajímavou kulovou hvězdokupou - M30. Nedaleko hvězdy μ Capricorn našel berlínský astronom Johann Gottfried Galle na základě Leverrierových výpočtů v roce 1846 další planetu naší sluneční soustavy - Neptun.
Deneb Algedi (δ Cap) - nejjasnější hvězda souhvězdí. Je to zákrytová proměnná hvězda typu Algol, její jasnost však kolísá pouze v rozsahu 2,9mag až 3,1mag, a to v periodě 1,023 dne, což se dá pouhým okem těžko postřehnout. Leží ve vzdálenosti 38ly.
Dabih Major (β Cap) - Je to žlutá spektrální dvojhvězda jasnosti 3,3mag s neviditelným průvodcem, který ji oběhne za 1374 dní, vzdálená 650ly. V odstupu 205" se nachází modravý společník Dabih Minor - β1, jasnosti 6mag. Leží ve vzdálenosti 328 světelných let. Celou soustavu dokresluje třetí, žlutá hvězdička 9mag a ve větších dalekohledech i slabý pár hvězd 13mag.
Prima Giedy (α1 Cap) - jasností 4,2mag je spolu s α2 (Secunda Giedo - 3,6mag) optickou dvojhvězdou, za příznivých podmínek rozlišitelných pouhým okem, na severozápadním rohu "trojúhelníkového" souhvězdí. Složky totiž leží v odstupu 378 obloukových vteřin, což odpovídá asi 1/5 průměru Měsíce v úplňku. Prima Giedo je obrem vzdáleným 117 světelných let, zatímco veleobr Secunda Giedo leží blíže, ve vzdálenosti asi 102 světelných let. Na obloze jsou však hezkým párem dvou oranžovožlutých hvězd.
ρ Cap - celkem pěkná dvojhvězda i v binokulárech a malých dalekohledech. Hvězdy (5mag, 6,7mag) leží v odstupu 247,6", a proto se v 15 cm dalekohledu stávají širokým barevným párem žluté a purpurové hvězdy.
π Cap - dvojhvězda, která sestává ze dvou složek jasnosti 5,3mag a 8,9mag v odstupu 3,2". Na jejich rozlišení budeme potřebovat dalekohled s průměrem objektivu minimálně 10 cm a okulár s kratším ohniskem. Vždyť i v 200 mm a 200x zvětšení je jen těsným párem bledé a modré složky.
M 30
Kulová hvězdokupa (7,3mag) v jihovýchodní části souhvězdí, až na rozhraní se souhvězdím Jižní ryby, v blízkosti hvězdy ζ Cap, objevená v srpnu 1764 Charlesem Messierem. Je viditelná již v triedru jako nezřetelná mlhavá skvrna. Její střed je hustě posetý hvězdami a směrem k okrajovým částem hvězdokupy se hustota snižuje. Vzdálená je 27 100 světelných let. Mimochodem, u nás je to jeden z nejtěžších cílů známého Messierovho maratónu, protože na jaře vychází ráno na obloze jen těsně před východem Slunce.
200/250mm - Jasná, s širokou centrální shlukem nerozlišitelných hvězd. Okraj je nepravidelný a velmi uvolněný, okolní hvězdy jsou viditelné 2,5'z centra kupy.
300/350mm - Oblak stelární bodů se zábleskem rozlišení. Jádro je široké, jasné a je obklopeno nepravidelnou vnější oblastí hvězd seskupených v četných řetězcích, nejnápadnější se rozšiřují severně a severovýchodně z jádra kupy.
400/500mm - M30 se promění na jasný, dobře rozlišitelný disk stelární bodů. Je zřetelně prodloužená V-Z, okraj je vyzdoben množstvím hvězdných řetězců a počet hvězd viditelně vzrůstá směrem do centra.
900/1200mm - několik stovek hvězd lze rozlišit až na malé jasnější jádro. Několik velmi jasných hvězd v řetězcích, které vycházely z jádra. Halo se zdá být plně rozlišené s velmi velkým rozsahem magnitud. Vnější halo je řídké a obsahovalo několik jasných hvězd, ale celkově bylo halo poměrně symetrické. První ze tří jasných hvězd v řetězci přímo na sever od jádra (~40" severně od středu) je jasně oranžová (červený obr), stejně jako první z řetězce tří jasných hvězd začínajícího na západním okraji jádra (~55" západně od středu) a táhnoucího se na severozápad. Několik dalších jasnějších hvězd se jeví buď jako žluté, nebo velmi bledě oranžové!
NGC 6907
300/350mm - 125x: Galaxie NGC 6907 se ukáže jako poměrně slabé halo, prodloužené 1,75'x1,25' V-Z a poměrně zhuštěné směrem k jádru. Hvězda 11mag leží 3,25' jižně. Mezi touto hvězdou a galaxií se nachází VSV-ZJZ pár 13mag hvězd. 2' Z od hvězdy 11mag leží SZ-JV 12mag pár složek. Hvězda 11,5mag leží 2,75' V od galaxie.
400/500mm - 150x: Ve větších dalekohledech se NGC 6907 objevuje poměrně jasná. Má 3' halo obsahující VSV-ZJZ vnitřní region ve tvaru příčky. Spirálové rameno rozšiřující se z východního konce příčky se točí severně a obsahuje svazek nedaleko svého konce. Severní část vnitřního hala je matnější a neukáže rameno. Hvězda 14,5mag se skoro dotýká západního rozhraní příčky.
600/800mm - 24" (7/25/14): Nápadný příklad spirálnígalaxie s příčkou s výraznou příčkou o rozměrech 1,5 x 0,5' orientovaným přímo ve směru východ-západ. Příčka obsahuje jasné 30" jádro, které se zvětšuje až do kvazihvězdného jádra. Na východním konci příčky je připojeno jasné rameno, které se táhne na sever v délce 0,7', v pravém úhlu k příčce. Uprostřed je vložen jasný, protáhlý "uzel" na SJ směru (superponovaný průvodce NGC 6908 ). Na severním konci se rameno stáčí na krátkou vzdálenost na západ a zároveň pohasíná. Na západním konci příčky je připojeno obtížně definovatelné rameno. Nejasně se stáčí k jihu a západu, ale rychle mizí ve velmi nízkém zákalu povrchové jasnosti.
900/1200mm - Centrální 1,2' příčka NGC 6907 probíhá ve směru V-Z a obsahuje jasné jádro, které se zvětšuje směrem ke středu. Výraznější spirální rameno je připojeno na východním konci příčky a část, která se zahýbá na sever, obsahuje NGC 6908 , superponovanou galaxii. Vypadá poměrně jasně, protáhlá v poměru 3:1 SZ-JV, ~21"x7", velmi malé jasné jádro -- a jeví se zřetelně jako samostatná galaxie. Hvězda 16. mag se nachází těsně u SV konce NGC 6908 . Rameno se ohýbá ve směru hodinových ručiček na západ a slábne, protože se táhne téměř k západnímu konci příčky. Jižní rameno bylo slabší, rozptýlenější a širší, ale obtáčí se k východu na jižní straně hala a dosahovalo téměř k východnímu konci centrální příčky. Podél tohoto ramene byly vidět dva nehvězdné uzly HII (průměr ~10"), které s jádrem tvořily rovnostranný trojúhelník; jasnější uzel se nachází na západním konci tohoto ramene, 0,8' JV od středu, a druhý uzel leží 0,8' SSV od středu.
Pal 12
Slabá kulová hvězdokupa (11,7mag, 2,9'), která slouží spíše na prověření kvality dalekohledu než na nějaký velkolepý pohled.
200/250mm - Pod mimořádně tmavou oblohou extrémně slabá, malá, kruhová a nerozlištelná skvrna.
400/500mm - Ne nejsnáze postřehnutelná. Bočním pohledem může být viditelná jako objekt s pár slabými hvězdami rozlišitelnými oproti mlhavé pozadí.
NGC 6903
400/500mm - poměrně slabá, velmi malá, kulatá, velmi malé jasné jádro. Velmi neobvyklý vzhled, protože na SZ konci je připojena hvězda 10. mag. Hlavní těleso galaxie sahá jen k jasné hvězdě, ale bylo podezření, že jasnou hvězdu obklopuje extrémně slabé větší halo.
