Otevřená hvězdokupa (9,2mag) s emisní mlhovinou. Nachází se na jihovýchodním okraji souhvězdí, téměř na rozhraní se souhvězdím Ještěrka. Byla objevena v roce 1787 C. Herschelovou. Leží ve vzdálenosti 2 600 světelných let.

300/350mm - Je pěkným objektem pro 300 mm dalekohled. kupa leží 15' VJV od jedné hvězdy 5,5mag a od druhé 20' jižně. 100-násobné zvětšení rozliší 30 členů jasnosti 8,5mag a slabších, v trojúhelníkovém ohraničení. Mlhovina je viditelná bez filtru, ale UHC značně pomůže zvýšit kontrast mlhoviny a pozadí oblohy. Rozeznat detaily nebo nějakou strukturu je ale dost těžké.

400/500mm - 100x: s OIII a UHC se jeví jako jasná mlhovina trojúhelníkového tvaru (Sh 2-142) o průměru 8'-10', která je překryta bohatou hvězdokupou (NGC 7380) v bohatém poli Mléčné dráhy. Nejjasnější člen, DH Cep 8,5 mag, velmi vzácný spektroskopický zatmívající se pár masivních hvězd typu O5,5/O6,5, se nachází v západním vrcholu. U jihovýchodního vrcholu je také připojen široký pás mlhoviny, který se táhne k jihozápadu. Zdá se, že tento pruh odděluje od trojúhelníkové skvrny tmavý pás. Okolní oblast se zdá být slabě mlhavá a "okraj" lze s určitou jistotou vysledovat dále na sever. DH Cep je hlavním zdrojem ionizujícího záření v mlhovině.

17,5": při zvětšení 100x, asi 40 hvězd v průměru 10'. Jasnější hvězdy tvoří obrazec ve tvaru písmene "V". Nejjasnější hvězda je na západním konci "V" - dvojhvězda 8,6/13 mag. Zdá se, že hvězdokupa je zahalena mlhovinou, zejména od hvězdy 8,6 mag po hvězdu na východním konci "V". Při použití filtru OIII je mlhovina poměrně nápadná s určitou strukturou a obklopuje celou hvězdokupu. Od hvězdy na východním konci "V" se za hvězdokupu táhne pás mlhoviny orientovaný JZ-SV a mlhovina se táhne také západně od hvězdy mag. 8,6. Dvojhvězda O∑480 = 7,6/8,6 ve 30" se nachází v poli západně.

Jedna z nejkrásnějších planetárních mlhovin, jejíž ojedinělý tvar je výjimečný a zdá se neopakovatelný. Leží v trochu nepřehledné oblasti těžké na orientaci, avšak pro zkušeného pozorovatele ji nemůže být problém dostat do zorného pole dalekohledu. Z polozapomenutého objektu se může stát objektem večera.

300/350mm - 225x: Nádherný objekt! Tato planetárka leží mezi hvězdou 9mag vzdálenou 2' na SV a dvěma 10mag hvězdami 2-3' na JZ. Je jasným diskem mírně oválného tvaru s nápadnou centrální hvězdou. Jasnější oblasti podél V a Z rozhraní připomínají vzhledem polární čepičky na Marsu. Západní čepička se trochu vyklání z disku. "Polární čepičky" jsou ale vidět jen během nejlepších nocí. Mezi nimi a centrální hvězdou se nachází tmavší odstín.

400/500mm - 600x, bez filtru, 6m7 PN reaguje na [OIII] jen slabě, vnitřní struktura s [OIII] je o něco snažší. Nejlepší celkový obraz při velkém zvětšení (600x, pupila 0,67 mm) a bez filtru. Jasná, dominantní centrální hvězda, dvě nápadné misky na V a Z. Severní a jižní strany PN jsou otevřené. Západní strana je poněkud jasnější, PN je přerušena na 1/3 na jihu. Těžko uchopitelné vniřní struktury. Nejjasněji díra je na JZ od centrální hvězdy. Slabší díra je na SV od centrální hvězdy.

900/1200mm - Tato výstavní, prstencová planetka byla pozorována bez filtru (nízká excitace) při 488x i 813x a bylo vidět pozoruhodné množství detailů. Hlavní část NGC 40 je téměř kruhová a má průměr 0,7', ale vnější rozšíření na severním a jižním konci zvětšují rozměry na zhruba 1,0'x0,8' SSZ-JV. Tmavší vnitřek obklopující planoucí centrální hvězdu mag 11,5 (uhlíková Wolfova-Rayetova typu WC8) má velmi nerovnoměrný povrchový jas a je o něco tmavší na jihozápad od centrální hvězdy. Nepravidelný okraj je mnohem jasnější podél poměrně úzkých pásů na západní a východní straně ve směru SZ-JV. Západní okraj je jasnější a poněkud nejednotný s mírně tmavším zářezem jižně od svého středu. Na jeho severním konci je malé, slabé rozšíření. Na východní straně je okraj jasově jednotnější. Na jeho severním konci hlavního disku se na sever a západ stáčí velmi slabá, tenká vnější smyčka! Malá, oddělená, protáhlá skvrna se vznáší u jeho severního okraje, ale mírně jižně od konce vnější smyčky na východě. Do této skvrny je zapojena velmi slabá hvězda nebo hvězdný uzel. Okraj je na jižní straně velmi slabý a na JZ konci se nachází snadná hvězda. Na jižním konci [32" SSV od centrální hvězdy] NGC 40 byl snadno viditelný slabý, velmi malý oddělený kousek. Tato skvrna tvoří východní vrchol malého trojúhelníku s hvězdou ~10" SZ (zaznamenáno dříve) a slabší hvězdou 10" JV.

200/250mm - 8" při 100x; jasná centrální hvězda je obklopena snadným halem.

Emisní mlhovina velikosti 3° "zabalující" i otevřenou hvězdokupu kolem oranžové Granátové hvězdy. Při hraniční magnitudě 6,5mag je na jejím místě snadno vidět mlhavý obláček s centrálním zjasněním, z něhož vystupuje pár nevýrazných hvězd. Těžko ale říct, jestli pouhým okem je vidět skutečná mlhovina nebo pouze společný oblak slabých hvězd ohraničený tmavými mlhovinami. V triedru je pohled podobný a také nejednoznačný - oblak vypadá jako velká kruhová plocha rozptýleného světla zabírající velikost 3°. Spolu s hvězdami μ, ν, λ, 9, 13, 14, 19 Cephei a dalšími slabšími je komplex IC 1396 součástí rozsáhlé, jen několik milionů let staré asociace Cepheus OB2, která patří do galaktického ramene Perzea. Mlhovina leží asi 3 000 světelných let daleko a je jinak pouze malou viditelnou částí mnohem rozsáhlejšího molekulového mraku.

Jasnější hvězdy kupy jsou uspořádány do rozsáhlého "X" centrovaného na pěkné trojhvězdí Struve 2816. V malém dalekohledu už při použití většího zvětšení než 50x se hvězdokupa sice rozšíří k nepoznání, ale odhalí dva společníky jasnosti 8mag, kteří patří k hlavní bleděmodré složce zmíněné Struve 2816 . Hned severovýchodně leží pěkná dvojhvězda Struve 2819, sestává ze složek 8mag. Mlhovina se v menších dalekohledech zjeví pouze s filtrem, navíc po dobré adaptaci očí na tmu a pozorném pohledu.

200/250mm - 40x Pěkná, bohatá hvězdokupa a má podobu písmene "V", jehož špičku tvoří Struve 2816. Ještě při 60x zvětšení stále zůstává zhuštěná. Okolní emisní mlhovina dobře "zareaguje" na UHC filtr.

300/350mm - 60x: Pěkný pohled! IC 1396 leží jižně od krvavě rudé Herschelovy Granátové hvězdy, μ Cephei. Hvězdokupa je extrémně velká, velmi jasná, volná, nepravidelná a "osvěžená" slabým mlhavým pozadím kombinovaným s tmavými liniemi. V jejím centru leží jasné trojhvězdí Struve 2816, kterou tvoří jasná bílá složka a dva modří průvodci. Dvojhvězda Struve 2819 je viditelná hned na SV. Větší zvětšení vytlačí kopu ze zorného pole. O-III filtr sice zvýší jas matné mlhoviny, ale tmavé linie jsou slabě viditelné i bez filtru.

400/500mm - 17.5" (8/22/98): "Slapový chvost" je neobvyklý kometární globule (spojený se vznikem hvězd) na západní straně IC 1396, obrovského, ale slabě viditelného HII komplexu. Největší kontrast byl dosažen pomocí UHC filtru při 100x zvětšení. Byla patrná 15'x5' pruhová struktura orientovaná ZJZ-VSV, zejména při jemném pohybu dalekohledu sem a tam. "Chvost" globule nebo "chobot" slona směřuje na západ a je slabě osvětlen na okrajích, zejména na jižní straně. Blízko "hlavy" je hvězda 9. magnitudy (HD 239710) a pěkná dvojhvězda (∑2813 = 9.2/9.6 při 10") na západě je zanořena v pruhu. Při pečlivém pozorování je vidět, že "chobot" se mění ve šířce a průhlednosti. Hlava se nachází přibližně 18' na západ od trojhvězdy ∑2816 (5.8/7.7/7.8 při 12"/20").

17.5" (8/12/96): Tento HII region je nejvýraznější s UHC filtrem při 100x zvětšení kolem trojhvězdy (HD 206267 = ∑2816 = 5.8/7.7/7.8 při 12" a 20") uprostřed rozptýleného shluku, i když mlhovina není patrná v celém poli. Asi 25' daleko je také pěkná dvojhvězda, jejíž složky jsou zarovnané s trojhvězdou. Okolní pole o velikosti 1° obsahuje rozptýlený shluk jasnějších hvězd, které jsou poměrně rovnoměrně rozložené.

V hledáčku 16x80 bez filtru je celý shluk jasně obklopen slabým zářením o průměru alespoň dvou stupňů, i když mlhovina se zdá být výraznější podél křivých pruhů shluku. Filtr Daystar 300 poskytuje mírné zvýraznění, ale ztlumuje hvězdy, takže celkový pohled není tak příjemný. Mu Cephei (Herschelova granátová hvězda) je na severovýchodním okraji mlhoviny, přibližně 1.5° od středu.

Mlhovina Iris (Kosatec) - NGC 7023, známá teké jako Caldwell 4 je mladá reflexní mlhovina v souhvězdí Cefea, kterou zaznamenal William Herschel 18. října 1794. Od Země je vzdálená asi 1 400 světelných let. Mladá entrální hvězda SAO 19158 (HD 200775), která je stará asi 5000 let osvětluje zbytky prachových a molekulárních oblaků, ze kterých vznikla. Jako reflexní mlhovina svítí mračno zejména modrou barvou. Pod tímto označením se skrývá jedna reflexní mlhovina a také otevřená hvězdokupa.

200/250mm - Celkem zřejmá mléčná mlhovina kolem hvězdy 7mag. Protože se jedná o reflexní mlhovinu, filtry nezlepší pohled do okuláru. Centrální hvězdokupa má tvar deformovaného "J" tvořeného čtyřmi poměrně jasnými hvězdami, dalších 15 slabších leží kolem.

300/350mm - Poměrně jasná mlhovina, navíc nepravidelného tvaru. Obklopuje hvězdu 7mag, která však při pozorování překáží. Přesto, pozorným pohledem můžeme uvnitř obláčku mlhoviny spatřit některé tmavé linie. Mlhovina leží v oblasti Mléčné dráhy, poměrně bohaté na tmavé mlhoviny plynu a prachu.

Myzer: Iris jsem pozoroval mnohokrát a nikdy mě tato mlhovina nezklamala: Je to velmi pěkný objekt, jakých jsem na obloze zatím moc neviděl. Jedná se o mnohem jasnější reflexní mlhovinu jako je ta u Merope v Plejádách, která v Cefea obaluje jednu hvězdu sedmé magnitudy. Tento jev je tak výrazný, že se ani nemusíte podívat na jinou podobně jasnou hvězdu, zda náhodou nemáte orosený okulár. Právě naopak, bočním pohledem mlhovina nabude ještě trochu větší rozměry a nepravidelný tvar. Při 171x zvětšení je mlhovina ve skutečnosti rozdělena na dvě části. Jasnější část se nachází kolem hvězdy 7mag a druhá slabší a o něco menší část kousek dál. Odděluje jejich tmavší pruh, který je při pozornějším pohledu dobře vidět.

400/500mm - velmi výrazná neobvyklá mlhovina obklopující SAO 19158 mag 7,4. Za jasnou hvězdou se táhne tmavý pruh orientovaný SSZ-JV. Mlhovina může zasahovat až ke hvězdě 3' SSV, která má rovněž halo.

Otevřená hvězdokupa těsně na jihozápadním okraji souhvězdí. Tvoří krasný, kontrastní pár s galaxií NGC 6946.

100/150mm - Slabá kruhová skvrna s tuctem drobných hvězd oproti "mlhavému pozadí". Hvězdokupa se nachází 10' na S od hvězd 7mag a je obklopena třemi hvězdami 9mag - na SV, S a Z. V 150 mm dalekohledu se do zorného pole 39'na SZ od otevřené hvězdokupy přidá při malém zvětšení i galaxie NGC 6946. Jde o pěkný vizuální kontrast dvou navzájem odlišných objektů: galaxie je matnou mlhou a hvězdokupa se jiskří - s poloviny je částečně rozlišitelná.

200/250mm - NGC 6939 je poměrně jasnou, velkou, bohatou a zhuštěnou kopu. Trochu připomíná NGC 7789 z Kasiopei. Její tvar je spíše nepravidelný než kruhový. Může v ní být rozlišených 70 hvězd, mnohé v řetězcích, které se klikatí ven z kupy do okolního pole Mléčné dráhy. Ve větším dalekohledu napočítáme až 100 hvězd, převážně 12mag a slabších. Nejjasnější jsou shromážděny v jižní části, slabší členové se rozprostírají severně. Kupa se táhne přes plochu kolem 10', ale okolní hvězdy jsou velmi četné hlavně J a SV. Několik nápadných hvězdných řetězců se vine na V. Tři hvězdy 10mag obklopují kopu ze S, Z a SV a hvězda 7mag leží asi 10' od kupy.

300/350mm - 13.1" (27. 7. 1984): ~80 hvězd rozlišeno, ale bohatství znemožňuje přesné spočítání.

400/500mm - 18" (10/9/04): krásně bohatý shluk přibližně 150 hvězd v trojúhelníkové oblasti o velikosti 10'-12' přes mlhu. Mimo koncové body trojúhelníkových vrcholů jsou čtyři hvězdy 10. magnitudy, přičemž hvězda směrem k VSV je snadno rozdělitelná. Shluk je poměrně rovnoměrný s bohatou skupinou asi šesti hvězd poblíž středu. Několik hvězd je ve řetězcích, včetně řetězce rovnoměrně rozmístěných hvězd 12.-13. magnitudy na jižní straně, který je orientován SZ-JV. NGC 6946 (která měla supernovu) leží 40' na JV a obě lze umístit do stejného zorného pole nízkého zvětšení. Obě objekty jsou snadno viditelné v 15x50 IS dalekohledech a mají podobnou velikost, ale NGC 6939 je jasnější s vyšší povrchovou jasností.

18" (8/17/04): tento krásně rámovaný trojúhelníkový bohatý shluk je viditelný v poli 160x (24'). Shluk je uzavřen v kytičkovém asterismu čtyř hvězd 10. magnitudy, přičemž dvě z těchto hvězd jsou poblíž východního a západního vrcholu trojúhelníkového obrysu. Je viditelných přibližně 125 hvězd v průměru 10', přičemž většina z nich má magnitudu 12-14. Přímo západně od středu je velmi bohatá skupina o velikosti 3' a hned za touto skupinou je malý shluk čtyř velmi slabých hvězd. Západní stranu dobře vymezuje řetězec hvězd 12. magnitudy orientovaný SZ-JV.

Otevřená hvězdokupa v blízkosti severního nebeského pólu nedaleko Polárky, v severní části souhvězdí objevena J. Herschelem. Nachází se velmi daleko od galaktické roviny (méně podléhá vlivu okolních hvězd) a patří k nejstarším známým otevřená hvězdokupa v naší Galaxii. Její stáří se odhaduje na 9 miliard let, což je tak věk nejmladších kulových hvězdokup. Její nejjasnějšími hvězdami (12-13mag) jsou žlutí obři spektrálních typů G8 a K4. Naopak zcela postrádá bílé hvězdy hlavní posloupnosti.

200/250mm - Slabá, ale bohatá zrnitá skvrna, v níž rozeznáme oproti mlhavé pozadí tucet hvězd 12-13mag. Pole zvlášť na JZ je poseté hvězdami 8-9mag.

300/350mm - Rozlišíme naproti bohatě koncentrovanému mlhavé pozadí v poměrně slabé skupině tři tucty členů.

400/500mm - Hvězdokupa se promění na hezčí, ale slabou kupu 60 hvězd 12-15mag, které jsou částečně rozlišitelné oproti zrnitému pozadí. Nápadných je i pár dvojhvězd. Několik tmavých mezer leží západně od centra kupy.

200/250mm - 200x: Tato planetární mlhovina leží mezi hvězdou 10mag 4' JJV od ní a dvěma hvězdami 10mag, vzdálenými 3' na SSZ. Má slabý, matný, malý rovnoměrný disk bez centrální hvězdy. O-III filtr zvýší kontrast vnějšího rozhraní.

300/350mm - 220x: Při malém zvětšení je tato planetárka slabým, malým, rovnoměrným diskem. 225x ukáže 30" šedý disk s poměrně ostrým okrajem. Dvě hvězdy 13mag leží hned mimo disku západně a jihozápadně.

400/500mm - 450x, bez filtru, 6m7 Na první pohled kulatá, jasnější PN. Reaguje na [OIII], ale podrobnosti jsou snadno vidět i bez filtru. Ve vnitřní oblasti PN je nápadná uzavřená, eliptická prstencová struktura. Toto je prodlouženo v poměru 2:1 směrem SV-JZ, centrální hvězdu nelze vidět.

600/800mm - 375x; poměrně jasná, poměrně malá, mírně protáhlá JV-SZ, ~25 "x20". Okraj je jasnější podél JV strany a velmi mírně jasnější podél SZ strany. Na SV straně okraj slábne. Hvězda 14. mag je 0,5' JZ, hvězda 14-14,5. mag je 0,8' Z a hvězda 15. mag je 0,7' SZ. Při zvětšení 500x má planetárka zřetelně skvrnitý vzhled s něčím, co se zdá být několika velmi malými jasnějšími skvrnami, které blikají.

300/350mm - 100x: Tato mlhovina je slabá, ale může být viděna bez bočního pohledu jako mlhavý obláček obklopující dvojici 11mag hvězd zarovnaných SSV-JJZ. Mlhovina připomíná miniaturní verzi M8 (Laguny) ve Střelci . Na severovýchodě leží jasná hvězda se slabým společníkem, ponořená v mlhavém oblaku.

400/500mm - 125x: NGC 7538 je snadno viditelnou kruhovou mlhovinou průměru 2', s matným rozhraním a nepatrným centrálním zjasněním. Velmi slabá hvězda 14mag leží na severním rozhraní. O-III filtr trochu zvýší kontrast mlhoviny. Použitím zvětšení 171x má mlhovina záhadný šedý nádech, oválný tvar a v jejím nitru se nachází dvojice hvězd jedenácté magnitudy, které spolu vytvářejí tajemné oči jakoby nějakého ducha.

200/250mm - 8" slabá mlhovina s dvěma hvězdami 12. magnitudy. Je protáhlá a poměrně velká. Snadno pozorovatelná bočním pohledem.

300/350mm - 150x: Malá skupinka šesti hvězd připomínajících drobné souhvězdí Delfína. Reflexní mlhovina je viditelná kolem 4 nejsevernějších hvězd. Ve skutečnosti je z ní viditelná jen malá část.

400/500mm - 220x : poměrně vysoká povrchová jasnost mlhoviny ~3'x2', obklopující tři hvězdy 9,5-10,5 mag. Při 280x obklopuje nejjasnější oblast jižní hvězdu (IC 5134 ) a hvězdu 1' SV od ní. Těsně před touto druhou hvězdou se nachází malý uzel, který zřejmě neobklopuje žádnou hvězdu. Třetí hvězda je 1' SZ od jižní hvězdy a má nejslabší halo. Další dvojice hvězd 1,5' a 2' JZ se nezdá být obklopena halo. Celá skupina je zahalena do difúzní záře a okolní oblast se zdá být zaprášená. IC 5132 /5133 jsou velmi slabé mlhoviny obklopující dvě hvězdy 12. mag ~5' SSZ.

Dominik: Se svým 10 palcovým Dobsonem jsem se zaměřil i na Sh2-129 při Alpha Cephei. Je to zajímavá mlhovina, která se "točí" kolem skupinky jasných hvězd. Tyto hvězdy se dají najít velmi rychle. Když jsem je našel, snažil jsem se podle přibližné polohy (v Pocket Sky Atlase) spatřit nějaké zjasnění. Při pozornějším pohledu jsem si všiml jako první zjasnění na jihozápad od skupinky jasných hvězd. Za Panoptic24 jsem nasadil OIII filtr. Při pohybu tubusem, ale i při pozornějším pohledu jsem prostě viděl na jihozápad oblak, který je i na fotkách. (Když jsem pozoroval nevěděl jsem jak mlhovina má vypadat). Směrem na sever od oblaku měla ještě táhnout mlhovina dál, ale já jsem viděl jen jakýsi náznak zjasnění na jejím konci. Od oblaku jsem zase přešel opačným směrem na východ a na sever. Podél celé mlhoviny se táhnou skupiny středně jasných až jasných hvězd. Další zjasnění - tedy oblak jsem spatřil na východ od skupiny jasných hvězd. Toto zjasnění však nemělo konkrétní tvar - bylo jich více, jedna část byla nejjasnější a při ní byly vidět ještě trhaně další slabší části. Když se nyní dívám na fotku, jsem překvapen kolik jsem toho viděl.

Poměrně jasná a kompaktní otevřená hvězdokupa ve tvaru trojúhelníku, tvořeného několika tucty hvězd. Ačkoliv dosahuje jasnost 7,7mag, dobře začíná být vidět až v dalekohledu s průměrem objektivu kolem 200 mm.

200/250mm - Hlavní kostru tvoří linie dvou hvězd 6mag, která má na boku rovněž hvězdu 5mag. Dále sestává z poměrně nápadné skupinky 20 hvězd jasnosti od 9mag po 12mag. Ve větším dalekohledu se jeví poměrně jasná, ale více volnější a má tvar hlavy šípu. Je poměrně koncentrovaná a dá se snadno odlišit od hvězdného pole.

400/500mm - 18" (17. 8. 2004): při zvětšení 225x je rozlišeno téměř třicet hvězd ve skupině o rozměrech 4'x3', mírně prodloužené ve směru V-Z. Nejjasnější hvězda 9. magnitudy se nachází na východním konci. Bohatý proud slabých hvězd přes mlhu je na severní straně a směřuje pod úhlem ZJZ k hvězdě 10,5. magnitudy na západním konci.

Krásná, jasná, bohatá, zúžená otevřená hvězdokupa.

200/250mm - 100x - 150x Velmi koncentrovaná. Při 100x zvětšení můžeme zpozorovat tucet členů uvnitř slabé mlhy ostatních nerozlišitelných členy. Nejjasnější hvězda skupiny 9,7mag je na východním konci. 150x zvětšení přidá několik tuctů dalších členů, až pod 13. magnitudě.

300/350mm - 125x: Skutečné překvapení! NGC 7510 je jasná skupina ve tvaru "hlavy šípu", s konečkům směřujícím na jihozápad. V tomto uskupení můžeme napočítat 30 hvězd 10-12mag. Plejáda dalších hvězd 12-14mag rozprostírající se severně zvyšuje počet stálic na více než 60. NGC 7510 je velmi koncentrovanou a dobře vyčnívá z bohatého pole Mléčné dráhy. Kupa je zvenku orámovaný rovnostranný trojúhelník, jehož vrcholy tvoří tři hvězdy 9-9,5mag.

400/500mm - 18" (10/9/04): krásně bohatá, malá hvězdokupa s trojúhelníkovým nebo klínovým tvarem. Přibližně 50 hvězd je rozlišitelných v oblasti 4'x2' s dalšími rozptýlenými hvězdami směřujícími na SZ a VV. Existuje dobře definovaná hranice jasnějších hvězd táhnoucí se od SZ na VV po jižní straně klínu s nejjasnějším členem o jasnosti 9.6 mag na východním konci této řady. Existuje několik členů o jasnosti 11-12. mag, ale většina se zdá být o jasnosti 13 a slabší. Na severním konci obřího HII komplexu Sh 2-157 leží ~30' V.

Další otevřená hvězdokupa, leží stupeň východně od ζ Cephei. Tentokrát jde o nepravidelnou kopu poměrně slabých hvězd.

200/250mm - 100x Několik tuctů slabých členů volně rozprášených na poměrně malé ploše, proto je třeba použít alespoň 100x zvětšení. Jasnější hvězdy ohraničují východní rozhraní, přičemž ta nejjasnější (9,6mag) leží nejvýchodněji. Je viditelných několik hvězdných řetězců, jeden se rozšiřuje až za hlavní skupinu směrem na sever.

300/350mm - 125x: nepravidelné roztroušená 30 slabých hvězd. Nejjasnější hvězdy kupy tvoří seskupení ve tvaru "g". Jižní část obsahuje skoro bezhvězdnou obdélníkovou prázdnotu. Většina hvězd je jasnosti 11,5mag a slabších. Okolní hvězdy jsou rozptýleny severně.

400/500mm - 18" (8/17/04): při 225x je rozlišeno ~30 hvězd v 7'x3.5' skupině, protáhlé ve směru S-J. Několik rozptýlených skupin hvězd je na jihu, ale jsou zřejmě oddělené. 7 hvězd na jižní straně tvoří obrys dokonalého obdélníku, přičemž východní vrchol je nejjasnější hvězdou v klastře (hvězda 9.5 magnitudy SAO 34332). Vnitřek tohoto obdélníku neobsahuje žádné hvězdy. Nejbohatší skupina hvězd je přímo na sever od obdélníku.

Otevřená hvězdokupa celkové jasnosti 9,3mag, kterou tvoří celkově 100 hvězd.

200/250mm - Tři tucty členů 12-14mag, kteří se ukazují oproti mlhavému pozadí ostatních nerozlišitelných členů. Hvězda 8mag leží 7' severně, a tři okolní hvězdy 10mag jsou na jihovýchodním rozhraní kupy.

300/350mm - Bohatá, jiskřivá kupa se spoustou 60 hvězd ve zhruba oválné koncentraci, s bezhvězdným zářezem na jejím jižním rozhraní. 30 hvězd 13mag a 30 hvězd 14mag a slabších bliká v nerozlišené mlze. Nápadný S-J hvězdný řetězec téměř půlí kupu na dvě části.

Známá i jako Abell75.

200/250mm - 160x, [OIII], 6m5+ Při velkém zvětšení lze bez filtru vidět tři hvězdy 14mag uspořádané v linii S-J, přičemž nejjižnější hvězda se jeví mírně plochá. Plošný charakter může také být důsledkem další, nerozlišené hvězdy 15 mag. S [OIII] hvězdy zmizí a zůstává malý strukturovaný kulatý disk, který se zdá být dobře ohraničený a může být držen nepřímo.

300/350mm - 167x, [OIII], pro 6m5+ PN je jednoduchá a lze ji přímo rozpoznat jako kulaté zjasnění, které má hůře definované hranice zejména na východním okraji.

400/500mm - 330x, [OIII] filtr, 7m0 Malá PN. S filtrem [OIII] ji lze považovat za mírnou elipsu V-Z. Při větším zvětšení se struktura jeví slabě. Zdá se, že elipsa je na západní straně odříznuta. Samotná elipsa je na S straně na SV trochu jasnější, v PN jsou také dvě slabé hvězdy. Od Z se zdá být slabý temný klín ve směru k V. Střed oválu je trochu tmavší.

600/800mm - 113x-419x, [OIII], 6m5+ Bez filtru v přehlídkovém okuláru je kolem slabé hvězdy 15mag zjevné zjasnění. Centrální hvězdu lze udržet nepřímo pří zvětšení 419x. Nejlepší je kombinace zvětšení 293x až 419x s [OIII] filtrem. Světlý oblouk nad oběma ohraničujícími hvězdami na S, které se ohýbá k J u V hvězdy. Slabší sekce začínají na obou jasných koncích oblouku, díky nimž PN vypadá jako uzavřená kapka. Uprostřed je tmavší.

100/150mm - Mlhovina je malá, proto je potřeba trochu větší zvětšení. Lze vytušit "ztmavení" při zvětšení cca 80x.

100/150mm - Mlhovina vyžaduje zvětšení cca 55x.

100/150mm - Mlhovina při zvětšení cca 80x připomíná protáhlou šmouhu.

100/150mm - Těžká mlhovina, v dalekohledu 125mm s okulárem 35mm je vidět tmavý flek, vyžaduje perfektní oblohu.....

100/150mm - Těžký objekt, vyžaduje soustředění, při malém zvětšení lze vytušit tmavé protáhlé ztmavení na koncích trochu zvětšené.

400/500mm - Zvětšení cca 75x. Je vidět podlouhlé ztmavení táhnoucí se z jednoho konce zorného pole na druhý.

400/500mm - Zvětšení 150x, těžce definovatelné ztmavení viditelné jenom v náznacích bočním pohledem.

100/150mm - Při zvětšení 55x je vidět protáhlý ovál skládající se ze 2 částí. Je to až překvapivě podobné fotce.

100/150mm - Se zvětšením 55x lze vykoukat velké oválné ztemnění oblohy.

100/150mm - Při zvětšení 80x je vidět protáhlý tvar mlhoviny.

100/150mm - Při zvětšení 80x je mlhovina vidět jako protáhlá šmouha.

100/150mm - Při zvětšení 80x má mlhovina připomíná tvar kulaté placky.

100/150mm - Těžká mlhovina, při zvětšení 80x lze po velkém úsilí vytušit temnější část oblohy.

100/150mm - Při zvětšení 80x stejně těžký Barnard jako B 153 - je hned vedle něj. Je vidět jakési "ztmavení" oblohy.

400/500mm - Mlhovina při 100x zvětšení vystupuje z temnoty vesmíru a pak zase mizí.....

100/150mm - Tato mlhovina není tak těžká jako ostatní, na temné obloze při zvětšení 55x působí jako ovál.

100/150mm - Lehká mlhovina, na temné obloze je se zvětšením 36x vidět jako vlnící se had.

100/150mm - Se zvětšením 36x a tmavou oblohou lze vytušit tmavší flek.

100/150mm - Na tmavé obloze při zvětšení 36x je vidět ztmavení.

100/150mm - Na tmavé obloze se zvětšením 36x lze vytušit jakési ztmavení.

Nedávno potvrzená PN, známá jako Preite-Martinez 1-333

400/500mm - 257x, [OIII] filtr, první 6m5 +, viz III Lze ji vidět jako slabé zesvětlení i bez filtru při středním zvětšení. S [OIII] se objevuje zhruba trojúhelníková struktura, na jejíž špičaté jižní straně je nápadné stelární zjasnění. Počínaje tím se jasnější proužek stáčí na SV a dobře na této straně ohraničuje PN. Západ je trochu oddělen od jiné slabé oblasti, která se zdá být jen slabě spojená s PN. Sever PN končí difúzně.

Nedávno potvrzená PN, známá jako Preite-Martinez 1-333

400/500mm - 257x, [OIII] filtr, 6m5 + Lze ji vidět jako slabé zesvětlení i bez filtru při středním zvětšení. S [OIII] se objevuje zhruba trojúhelníková struktura, na jejíž špičaté jižní straně je nápadné stelární zjasnění. Počínaje tím se jasnější proužek stáčí na SV a dobře na této straně ohraničuje PN. Západ je trochu oddělen od jiné slabé oblasti, která se zdá být jen slabě spojená s PN. Sever PN končí difúzně.

200/250mm - slabá, malé, jasné jádro. Na východním okraji hvězda 13. mag.

400/500mm - (30. 10. 1999): pozorována SN 1999el, která byla objevena před 11 dny (20. 10.). Objevila se jako hvězda 14,5-15 mag těsně za jádrem (22" V a 8" J) a je dobře viditelná při zvětšení 280x. Galaxie je poměrně slabá a středně velká. Ostře koncentrovaná s malým jasným jádrem obklopeným difúzním halo protáhlým 3:2 V-Z. Hvězda 12. mag. je vidět 1,5' za středem a hvězda 15. mag. je viditelná právě v podobné vzdálenosti ZSZ.

17,5": jasná s velmi jasným jádrem obklopeným slabším velkým oválným halo 3:2 V-Z. Hvězda 13. mag. je těsně u východního okraje 1,4' od středu a hvězda 15. mag. je na SZ konci.

600/800mm - poměrně jasná, poměrně velká, mírně protáhlá, průměr ~2'. Ostře koncentrovaná s malým, velmi jasným jádrem. Centrální oblastí se táhne poměrně široký "pruh" ve směru V-Z. Slabá spirální struktura je při pozorném pozorování zřetelná. Východní rameno se jeví jako jemný oblouk zakřivený proti směru hodinových ručiček a procházející západně a pak jižně od hvězdy mag 12,7 1,4' východně od středu. Očekával jsem, že západní rameno bude zřetelnější, ale bylo viditelné pouze jako mírně jasnější zakřivený "okraj" vnějšího hala od západu k severu.

900/1200mm - NGC 6951 je velká spirála s jasnější centrální oblastí táhnoucí se ~1,8'x1,2' ~V-Z a vnějšími spirálními rameny (zasahujícími na sever a jih), která zvětšují rozměry na 2,8'x2,0'. Dobře soustředěná s intenzivně jasným kruhovým jádrem, které je osazeno jasnou protáhlou oválnou příčkou táhnoucím se V-Z. Na západním konci centrální oblasti je připojeno poměrně úzké spirální rameno, které se prudce stáčí proti směru hodinových ručiček k severu a prochází mezi dvěma hvězdami mag 15,8 [1,3' ZSZ a 0,8' SZ od středu]. Toto rameno s poměrně nízkou povrchovou jasností se široce odděluje od záře centrální oblasti, když se stáčí k východu a končí asi 1,5' SZ od středu. Na východní straně protáhlé oblasti jádra se slabé, kratší spirální rameno stáčí k jihu, prochází v blízkosti 3 nebo 4 slabých hvězd orientovaných SZ-JV a zaniká ~1' SSZ od středu.

200/250mm - slabá, středně velká, nízký povrchový jas, mírně protáhlá. Hvězda 9. mag je blízko.

300/350mm - rozptýlená, mírně protáhlá. Nachází se 2,2' východně od SAO 1148 mag 8,4, která ruší pozorování. Tři hvězdy 11. mag také v linii s hvězdou 8,4 jižně, včetně hvězdy 11,5. mag jen 1,4' JZ. Tvoří dvojici s NGC 2300 6,4' VJV.

400/500mm - středně jasná, velká, kulatá, průměr ~2,0', slabá koncentrace, mírně jasnější jádro. Halo má nepravidelnou povrchovou jasnost, což vyvolává silný dojem spirální struktury s mírně jasnějšími uzly na západní straně. Nachází se 2,3' východně od hvězdy HD 51141 mag. 8,1, která brání pozorování, a mezi jasnou hvězdu a galaxii je vtěsnána hvězda mag. 11,7. Jasnější NGC 2300 leží 6' JV. Jedná se o 3. a 4. nejbližší galaxii NGC k severnímu nebeskému pólu.

600/800mm - středně jasná, poměrně velká, kruhová, průměr 2'. Ačkoli nebyla vidět spirální ramena, galaxie má zvláštní vzhled s rozlišenými jasnějšími uzly a oblastmi. Na SZ okraji je viditelný nehvězdný uzel, identifikovaný v NED jako NGC 2276:[HK83] 69. Blízko galaxie se nachází hvězda. Centrální oblast obsahuje slabé kvazihvězdné jádro spolu s jedním nebo dvěma dalšími hvězdnými uzly včetně NGC 2276:[HK83] 24 poblíž východně od jádra. Další uzel (nehvězdný) se nachází jihozápadně od jádra (snad NGC 2276:[HK83] 63). Halo se zdá být slabší na východní straně a jasnější na straně západní. Nachází se 2,3' východně od hvězdy 8. mag a pomáhá přesunout hvězdu těsně mimo pole.

900/1200mm - při zvětšení 488x se NGC 2276 jeví jako poměrně jasná, poměrně velká, nepravidelně kulatá, průměr 2'. Obsahuje velmi malé, velmi jasné jádro, obklopené skvrnitým halo se slabou spirální strukturou. Nejvýraznější rameno se vine podél západního okraje galaxie, stáčí se od západu k SZ a vytváří velmi asymetrický vzhled. Podél tohoto úseku ramene se nachází výrazný uzlový úsek se dvěma nebo třemi kupami, včetně [HK83] 69, jasného 6" uzlu. Na JZ straně hala se nachází [HK83] 63, slabý 6" uzel na linii mezi jádrem a hvězdou 8. velikosti (HD 51141) 2,3' JZ. V jasnější centrální oblasti obklopující jádro je několik jasnějších malých skvrn, které vymezují vnitřní ramena. O něco jasnější oblast blízko JZ od jádra zahrnuje vícenásobné označení [HK83] 17/42/46/51. A konečně [H83] 24/27 jsou slabá zesílení na JV straně jádra. Oblast HII #24 byla místem vzniku SN 2005dl.

400/500mm - poměrně slabá, poměrně malá, na okraji 4:1 SSZ-JJV, ostrá koncentrace, hvězdné jádro. Jedná se o pěkný edge-on systém s vypouklým jádrem a zužujícími se extenzemi.

200/250mm - 100x. 6m5 Bez filtru test kvality oblohy. PN leží uprostřed misky z hvězd, kulatý tvar bezpečně udržitelný bočním viděním. Bez dalších detailů.

400/500mm - 129x, [OIII] filtr, 7m0 Docela slabá NGC PN. Kulatá, s filtrem UHC a střední pupilou otevřená na severní a jižní stranu. Východní a západní strana naznačuje prstencovou strukturu. Nápadná hvězda na SV okraji PN. Dvě další slabší hvězdy na severu a jihozápadě.

600/800mm - vynikající zvýšení kontrastu pomocí NPB filtru při zvětšení 200x. S touto kombinací je NGC 7139 poměrně jasná, kulatá, s ostrými okraji, průměr 1,2'. Okraj je o něco jasnější, zejména na východní a západní straně, a o něco slabší na části severního a jižního okraje, což dává jemnou prstencovitost. Vnitřek je osvětlen nerovnoměrně, na SV straně je o něco tmavší. Hvězda 13,5 mag se nachází na JV konci [0,9' od středu] a hvězda 15,5 mag přímo na SV okraji.

400/500mm - 129x, 7m0 Lze najít pouze s přesnou vyhledávací mapou. Malá, nezdá se plošná, v místě svítí několik hvězd.

600/800mm - 113x-419x, 7m+ Při přehlídkovém zvětšení již viditelná jako slabé, ale snadno viditelné zjasnění, přímo sotva viditelné. Nejlépe s pupilou 4 mm (172x). GC je pak viditelná jako kulatá, mírně koncentrovaná, přibližně 1' velká, rozptýlená plocha. Při větším zvětšení (419x) je uprostřed slabá hvězda v popředí. Občas blikají jednotlivé hvězdy na okrajové oblastí GC, kterou nelze udržet.

400/500mm - 300x, [OIII] filtr, 6m5 Může být viděn jako bledá skvrna i při přehlídkovém zvětšení. Při 200x jasně prstencovitého tvaru bez filtru jsou 2 hvězdy přímo na mlhovině (pouze jedna s filtrem). Nejlepší zvětšení s 300x (pupila 1,3mm) a s filtrem [OIII]. Velmi jasný, jemný prsten, přesně kulatý. Dvě jasnější sekce uvnitř kruhu. SZ je o něco jasnější než JV část prstence. PN velmi dobře reaguje na filtry! Centrální hvězda není viditelná.

600/800mm - 225x s použitím filtru NPB se IC 1454 (Abell 81 ) se jeví jako poměrně jasná, kulatá, průměr 30", ostré okraje. Planetka vykazuje poměrně velký, jasnější okraj, který je nerovnoměrně osvětlený, a malý (~12"), mírně tmavší střed. Bez filtruje prstencový charakter těžké potvrdit, i když okraj se zdál být na jižní straně o něco jasnější. Těsně u SV strany se nachází dvojice hvězd 14. magnitudy a 1' JV hvězda 13,4 mag. Nachází se 4,3' Z od HD 215867 7. mag.

300/350mm - 13.1" (8/11/85): při zvětšení 88x a s filtrem OIII, poměrně slabá, poměrně malá, kulatá. Nachází se 4' na západ od hvězdy 7. magnitudy, která ruší pozorování. Při zvětšení 166x s filtrem UHC; snadno viditelná, středně velká. Dvě velmi slabé hvězdy jsou zapojeny poblíž severovýchodního okraje.

400/500mm - 129x, [OIII], 6m8 Bez filtru lze vidět slabý, malý kulatý disk kolem centrální hvězdy. S filtrem centrální hvězda zmizí a zůstává malá kulatá plocha, oblast není jasně ohraničená. Tvar neroznatelný, ani další struktury. S větším zvětšením a filtrem plocha PN slabší, střední pupila je nejlepší.

600/800mm - 293x, NPB, 6m5+ I bez filtru je kolem 14mag jasné centrální hvězdy vidět nápadná, přímo viditelná, přibližně kulatá mlhovina. Ta pozitivně reaguje na [OIII] a NPB, Hß způsobí, že se mlhovina zmizí. Nejlepší výsledek s filtrem NPB. Kolem stále slabě viditelné centrální hvězdy je lehce protáhlý V-Z disk, vybíhá difuzně a je nejlépe definován na severní straně.

400/500mm - 29x, [OIII], 7m2 Extrémně těžký objekt. Pouze s 3 mm pupilou a pohybu zorným polem, 20% času, absolutně na hranici vnímání, ale vždy se objevuje na stejném místě, jisté pozorování.

500mm, 128x, [OIII], 6m5 + Přímo Z od PN je slabá 14mag hvězdná skupina. PN jako taková je extrémně slabé, kulaté zjasnění, které nelze nepřímo udržet.

600/800mm - 172x, [OIII], 7m + Těžká i ve větším průměru. Bez filtru neviditelná, s filtrem lze nepřímo držet rozptýlený, zhruba kulatý povrch po dobu několika sekund, ale ne nepřetržitě. Při 293x již nerozeznatelná.

400/500mm - 129x, [OIII], 7m0 Lehčí, než se očekávalo. Za velmi dobré průzračnosti, obtížně udržitelná v [OIII] a středním pupile (3 mm), ale nepřímo jistá, poměrně velká PN, zdá se být kulatá a nevykazuje žádnou další strukturu.

600/800mm - 244x, [OIII], 6m5+ Lehčí PN. Je vidět v přehlídkovém zvětšení jako kulatá malá plocha. Je velmi citlivá na výběr správného zvětšní. Ideální s pupilou 2,8mm (244x). PN lze považovat za přesně kulatý, ostře definovaný disk, který lze držet přímo. Při soustředění vynikne tmavší střed. Slabší skořepiny na V a Z straně, jsou vidět pouze náznakem a nelze je trvale udržet.

300/350mm - jeví se jako hvězda 12. mag se slabou, ale dobře viditelnou oválnou mlhovinou v okolí hvězdy. Táhne se převážně k JV s hvězdou 12. magnitudy na jejím vrcholu. Viditelná bez filtru. Podobná Hubblově proměnné mlhovině.

400/500mm - zachycena při zvětšení 100x s použitím filtru OIII jako malá, jasná záře obklopující hvězdu 12. mag. Nejlépe viditelná při zvětšení 280x bez filtru. Zapojená hvězda je připojena na severním okraji a 1' oválná mlhovina se zdá viset z jižní strany hvězdy. Blízko na západě je velmi blízká, rovnoměrně sladěná slabá dvojhvězda!

400/500mm - velmi slabá, velmi rozsáhlá mlhovina, kterou je nejlépe pozorovat v hledáčku 16x80, protože poskytuje vyšší kontrast s okolní oblohou. Vypadá protáhle ve směru V-Z a má velikost nejméně 40'. Při zvětšení 82x je mlhovina jasně viditelná v oblasti trojúhelníku hvězd 8-9 mag, včetně SAO 20996 7,9 mag v 00 00 57,5 +68 27 27 (2000). Velká část pole se zdá být slabě mlhavá, i když ne s jistotou.

Identifikace NGC 7822 je nejistá a může se vztahovat na Ced 214 asi 1,5 stupně jižněji. Zde jsou mé popisy pro Ced 214 = Sh 2-171:

17.5": Ced 214 nebyla detekována bez filtru při zvětšení 82x nebo s použitím filtru OIII. S filtrem H-Beta se 40' pole kolem svítící hvězdy mag 5,7 jevilo jako slabě mlhavé na rozdíl od bezprostřední periferie. Nebyla zaznamenána žádná struktura, ačkoli se zdála být zhruba kruhová. Na SZ straně je zakomponována malá otevřená hvězdokupa Be 59. Tento objekt může být NGC 7822, pokud se John Herschel dopustil chyby v deklinaci o 1,5 stupně.