Drobné souhvězdí nedaleko jižního nebeského pólu vytvářející nenápadný nepravidelný kosočtverec hvězd zdánlivé jasnosti 4mag a 5mag na jih od létající ryby, kýlu a Mouchy. Jeho určujícími hvězdami jsou α, β, γ a δ Chamaeleontis. Chameleón je tak jako v přírodě, nenápadný i na obloze: ztrácí se v oblasti chudé na jasnější hvězdy v okolí jižního nebeského pólu. Všechny hvězdy Chameleóna jsou slabé a souhvězdí patří k těm nejmenším a nejtěžší identifikoveľným. Odhaluje jej pouze déle rameno Jižního kříže, které na něj ze severu míří. U nás toto souhvězdí není viditelné.
α Cha - nejjasnější hvězda souhvězdí. Má zdánlivou jasnost pouze 4,08mag. Tento bílý obor spektrální třídy F5 je od nás vzdálen 64 světelných let.
θ Cha - optická dvojhvězda, jejíž složky se nám i ze Země jeví na obloze těsně vedle sebe, ve skutečnosti jsou ale v prostoru velmi daleko od sebe. Bližší jasnosti 4,3mag leží ve vzdálenosti 100 světelných let, slabší od nás dělí až 1 000 světelných let.
δ Cha - široká dvojhvězda, jejíž složky jasnosti 4,4mag a 5,5mag jsou od sebe vzdáleny 7 obloukových minut, takže jejich rozlišíme i pouhým okem. V triedru postřehneme jejich odlišný bílý a oranžový odstín. Jedná se o optickou dvojhvězdu: jasnější složka leží ve vzdálenosti 364 světelných let, slabší je o 10 světelných let blíže. Jasnější složka je však ve skutečnosti velmi těsnou fyzickou dvojhvězdou, kterou však rozlišíme pouze velkým dalekohledem.
Z Cha - slabší proměnná hvězda, která ve svém minimu svítí pouze jako hvězda 16,2mag, takže ji uvidíme pouze ve velkém dalekohledu. Každé tři až čtyři měsíce se ale prudce zjasní a během několika hodiín její jasnost vzroste na 11,5mag. Několik dní ji pak uvidíme i v 150 mm dalekohledu.
NGC 3195
Poměrně nenápadná planetární mlhovina (11,6mag) s matným kotoučkem úhlových rozměrů 30 "x 40". Objevil ji John Herschel 24. února 1835. Najdete ji mezi deltou a Dzétou Cha. Centrální hvězda dosahuje 15,3mag - Stephen James O'Meara ji detekoval 500 mm dalekohledem použitím 686x zvětšení na observatoři v Aucklandu.
V 450 mm dalekohledu při 170x zvětšení is použitím UHC filtru je tato planetárka zajímavá. Objevuje se poměrně jasná a velká, nepatrně prodloužená S-J. Disk má zřetelně nepravidelnou plošnou jasnost s jasnější skvrnkou a náznakem prstence. Planetárka zareaguje tak na UHC i O-III filtr. 30' severozápadně leží slabší galaxie NGC 3149 (13,1mag).
400/500mm - 18" (7/8/02 - Magellan Observatory, Austrálie): tato planeta je zajímavá při 171x s UHC filtrem nebo při 228x. Je dost jasná a velká, ~40"x35", mírně protáhlá ~S-J. Tento disk měl zřetelně nepravidelnou jasnost s mírně jasnějším uzlem na straně následující a náznakem prstencového tvaru. Dobrá odezva na UHC a OIII filtry. Nachází se v jižním Chamaeleonu mezi Zeta a Delta Chamaeleontis.
600/800mm - 24" (4/4/08 - Magellan Observatory, Austrálie): při 350x, se jeví dost jasná, středně velká, mírně protáhlá JZ-SV, ~40"x35". Planeta je při této zvětšení jasně prstencová s nejjasnějším okrajem na východní a západní straně, což dává bipolární vzhled. Jižní konec okraje zeslábl, takže okraj vypadá ve tvaru písmene U, otevřený na jih (i když také trochu slabší na severním konci). Střední díra měla nepravidelný tvar po pečlivém zkoumání. Dvě hvězdy 12. mag na západě ve vzdálenosti 45" a 1.6' jsou kolmé s planetou a jasnější hvězda 11.5 mag leží 2' JV. Okolní pole bylo chudé na jasné hvězdy, ale bohaté na slabé hvězdy. NGC 3149 leží 30' SSZ.
IC 2631
600/800mm - 24" (4/11/08 - Magellan Observatory, Austrálie): překvapivě jasná, velmi velká odrazová mlhovina obklopující hvězdu 9.0 magnitudy před hlavní sekvencí HD 97300 (Herbig Ae/Be trpaslík). Mlhovina měřila téměř 8' v průměru (vybledá na okrajích) a jevila se zhruba kulovitá. John Herschel ji však přehlédl, přestože objevil NGC 3620, slabou galaxii 32' severovýchodně. IC 2631 není zakreslena v Tirionově Sky Atlas 2000, Uranometria 2000 (oba vydání) ani v Millennium Star Atlas.