Známá otevřená hvězdokupa ve střední části souhvězdí, na přímce, kterou vytvářejí hvězdy Pollux z Blíženců a Regulus ze souhvězdí Lva. Starověcí astronomové ji stotožňovali se senem v jesličkách. Jasné hvězdy po okrajích δ a γ Cnc byly nazvány "oslíci". Jižní oslík - hvězda Asellus Australis leží na ekliptice, takže ji Slunce vždy jednou ročně zakryje. Hvězdy v M44 jsou přes 600 milionů let staré. Hvězdokupa patří do našeho vesmírného okolí, je vzdálena pouze 610 světelných let, proto je její průměr na obloze úctyhodný, 1,5 stupně. Jesličky jsou na otevřenou hvězdokupu velmi staré, předpokládá se, že vznikly spolu s Hyádami, s nimiž mají společné stáří, rychlost a pohyb. Jako jakýsi hvězdný proud spolu směřují k bodu na rozhraní Orion a Jednorožce.

Jesličky obsahují asi 80 hvězd do 10. hvězdné velikosti a až 350 hvězd do 17mag. Nejjasnější je η Cnc, pak následuje 11 hvězd do 7mag. Při příznivých pozorovacích podmínkách hvězdokupu uvidíme pouhým okem i z větších měst jako mlhavou skvrnu. Několik hvězd (asi 20) nám zobrazí již obyčejný malý hledáček. Protože zabírají na obloze plochu jeden a půl stupně, vhodným přístrojem na jejich pozorování je triedr, ve kterém rozlišíme i jednotlivé hvězdy.

<100mm - Tato hvězdokupa je zaručeně dobrým cílem i pro dalekohledy s průměrem menším než 10 cm. Na první pohled si člověk všimne několika velmi jasných hvězdných párů a trojic. Celkem je zde viditelných asi 60 hvězd - 35 z nich je velmi jasných (6. až 9. hvězdná velikost) a asi 25 stálic je slabších (9. až 12. hvězdná velikost). Nachází se zde tudíž více jasnějších než méně jasných hvězd. V severní části hvězdokupy je viditelných asi osm hvězd 8. velikosti, které tvoří přímku směřující od východu na západ.

100/150mm - V dalekohledu s průměrem objektivu 10 - 15 cm je M44 jasnou a velkou spoustou hvězd, můžeme rozeznat 60 hvězd mezi 6mag a 12mag.

200/250mm - V dalekohledu jsou velmi jasné, neobyčejně velké, hvězdy vytvářejí řetězce a blízko centra se nachází pěkná trojhvězdí.

300/350mm - V dalekohledu se naskytne velkolepý pohled. Hvězdokupa je mimořádně jasná, velká a uvolněná. Rozlišíme asi 100 hvězd do 12mag, které jsou uspořádány dvojmo, trojmo nebo v malých skupinách a mají zřetelnou žlutou nebo modrobílou barvu.

Naked-eye - docela jasný rozmazaný zář v temných oblozech. Zrnitý s několika rozlišenými hvězdami za vynikajících podmínek.

Bohatá otevřená hvězdokupa zabírající na obloze plochu půl stupně, kterou objevil J. G. Koehler, před rokem 1779. Nachází se v jižní části souhvězdí, nedaleko hvězdy Acubens. V prostoru však leží dost daleko od galaktické roviny (1 500 ly) a je jednou z nejstarších známých otevřených hvězdokup (5 miliard let, po NGC 188 a NGC 6791 starých 7. miliard let, pravděpodobně třetí nejstarší v celé Galaxii). Není obvyklé, aby byly otevřené hvězdokupy starší než 1 miliardy let. Od Země ji dělí 2 800 světelných let. Nachází se v ní více než 1000 hvězd, polovina z nich dosahuje 10. až 16. magnitudu.

Na tmavé obloze je na hranici viditelnosti pouhým okem (6,3mag), dá se dobře rozpoznat v triedru, ale pěkný pohled na ni dosáhneme až pomocí 60 mm dalekohledu s malým zvětšením, ve kterém můžeme rozeznat pár hvězd.

<100mm - Tato hvězdokupa má hezky strukturovaný tvar se spoustou výčnělků a zářezů bez hvězd. Rozlišíme zde asi 30 hvězd, z nichž téměř všechny mají stejnou jasnost – přibližně 11mag. Jen jediná hvězda je zde evidentně jasnější než ty ostatní a má asi 9mag. To je však způsobeno tím, že se nachází asi o 1200 ly blíže než samotná hvězdokupa.

100/150mm - oproti 60mm dalekohledu se v poli objeví dalších 40 hvězd, s jasností mezi 9mag a 12mag.

200/250mm - rozeznáme pěknou jasnou kopu, kterou tvoří skoro 100 hvězd do 14mag, seskupených v několika hvězdných řetězcích dělených tmavými liniemi.

300/350mm - 13.1" (12/22/84): asi 100 hvězd mag 10-15 v průměru 15', velmi bohatý a působivý shluk.

13.1" (3/24/84): krásný při 88x s více než 75 hvězdami rozlišenými při této zvětšení.

400/500mm - 17.5" při 140x asi 200 hvězd mag 10-14 v průměru 15'. Obsahuje několik bohatých podskupin, včetně jedné na jižním okraji poblíž tří jasnějších hvězd mag 10. Nejjasnější hvězda mag 7,8 SAO 98178 je jen mimo severovýchodní okraj.

Jedna z těch jasnějších mlhovin z katalogu z Abell (to znamená, že je velmi slabá). Předpokládá se, že je to velmi stará mlhovina, která interaguje z okolním mezihvězdným prostředím. Snímky ukazují modré a červené části planetární mlhoviny. Modrý materiál je blízko její centrální hvězdy a silně září v OIII. Jižní vnější část je ohraničena širokým obloukem, kde zřejmě interaguje materiál mlhoviny z mezihvězdným prostředím.

100/150mm - [OIII], 6m5+ S [OIII] se mlhovina rozjasní kolem hvězdy 10mag . Difuzní, plocha o průměru 10' může být udržitelná nepřímo. Povrch je příliš malý a slabý, aby se daly rozeznat jasné struktury, nejvýraznější je světlejší místo na JZ okraji .

200/250mm - 31x, [OIII], 6m5+ S [OIII] je plošně rozsáhlé zjasnění okamžitě rozpoznatelné podél lichoběžníku hvězd 10mag. Je tak nápadné, že může být drženo přímo. Nejjasnější oblast východně v lichoběžníku, je protáhlá v poměru 1:2 severojižním směrem a představuje rovněž východní hranici zjasnění. Na západ leží další difuzní část, jejíž hranice nejsou zřetelně vymezeny, proto přesné vymezení PN je neurčité, viditelná část je oblast o průměru asi 14'.

400/500mm - 51x, [OIII], 6m5 Velká, strukturovaná PN, okamžitě nápadná s [OIII], leží JV od hvězdy 10mag, která je vrcholem rovnoběžníku. Nejjasnější část leží Z a JZ od hvězdy, mlhovina je difuzní směrem k JZ, dálší menší plocha leží odděleně na SV od hvězdy.

600/800mm - 113x, [OIII], 6m5+ I bez filtru je v bodě PN vidět slabé, velmi rozsáhlé zjasnění kolem hvězdy 10mag. [OIII] filtr je lepší než UHC, Hß filtr není účinný vůbec. S filtrem se celý povrch jeví obarvený, přerušený nepolapitelnými tmavými liniemi, nejjasnější oblast je JZ od hvězdy. Na SV je další oblast, kterou lze vidět podél hvězdy. Třetí, poněkud posunutá část, může být vidět na JV konci.

200/250mm - 100x: Tato galaxie je pozorována půl stupně jižně od hvězdy 8mag a na východním konci V-Z řady hvězd s hvězdou 7mag a 8mag. Její halo 3'x1,5' je poměrně jasné a má velké jasné jádro.

300/350mm - 125x: NGC 2775 má jasné skvrnité halo prodloužené 3,5'x1,7' SSZ-JJV s postupným zvýšením plošné jasnosti směrem k centru do rozšířeného jádra. Slabá galaxie NGC 2777 leží 11' SSV.

400/500mm - 17,5" (3/29/89): jasná, velká, protáhlá 4:3 SSV-JJV, malé velmi jasné jádro, hvězdné jádro, velké slabé halo. U okraje pole je NGC 2777 11' SSV (fyzický společník) a NGC 2773 13' JJ (pozadí galaxie).

• a - IC 528 (UGC 4811, PGC 25783); 15m1 (14m1) (26"W SDSSJ090920.83 154747.3 - 17m7)
• b - PGC 25791; 16m8
• c - PGC 25779; 17m4
• d - PGC 25782; 17m9

600/800mm - 68 cm, 586×, LM 6m5+ Nevýrazná skupina; galaxie "a" dominuje a lze ji vidět přímým viděním jako protáhlou v poměru 1:2, s koncentrovaným středem, jen 1,8' jihozápadně od hvězdy 9 mag; "b" je ve vzdálenosti 0,7' od hvězdy v jejím halu, ale lze ji bočním viděním spatčit jako protaženou skrvnku v poměru 1:2; "c", "d" a galaxie SDSS jsou na hranici pro 68 cm dalekohled při špatném seeingu; všechny tři galaxie lze rozpoznat jako linii západně od "a", přičemž "c" a "d" jsou poněkud jasnější a při bočním viděním probliknou po dobu několika sekund.

Édouard Stephan objevil NGC 2535 = St VIIIb-26 22. ledna 1877 spolu s NGC 2536 . Jeho poloha odpovídá UGC 4264.

SN 1901A v NGC 2535 (jednu z prvních nalezených) objevil Karl Reinmuth v roce 1923 na Heidelberské desce pořízené 10. 1. 1901. Oznámení bylo učiněno v roce 1924AN....221...47R.

300/350mm - slabý, malý, kulatý, rozptýlený, rovnoměrný povrchový jas. Nachází se 22' SSV od hvězdy 6mag.

400/500mm - poměrně slabá, poměrně malá, mírně protáhlá JV-SZ, slabá koncentrace. Tvoří těsný pár s NGC 2536 1,8' SSE (Arp 82). Nachází se těsně za linií tří hvězd 12mag. 1,6' JZ, 1,2' Z a 0,9' SZ od středu.

900/1200mm - je prominentním členem nápadné interagující dvojice (Arp 82) s NGC 2536 1,8' SSE. Při zvětšení 375x se jevila jasná, poměrně velká, protáhlá 5:3 JV-SV, ~1,6' x0,9' (včetně ramen). Obsahuje poměrně velké, jasné jádro o rozměrech ~40 "x30", které je přerušeno velmi jasným hvězdným jádrem. Na západní straně jádra je připojeno půvabné spirální rameno, které se stáčí ve směru hodinových ručiček k jihu a jihovýchodu ve směru NGC 2536 . Rameno směrem k jihovýchodnímu konci slábne, i když se při odvráceném pohledu zvětšuje. Přesto nedosahovalo k menšímu průvodci. Druhé rameno se připojuje na východní straně a vystřeluje k severu, ačkoli je pouze 2/3 délky jižního ramene. Od západní strany galaxie se odděluje řetězec (o délce 1,4') tří hvězd 12-13 mag.

300/350mm - slabá, malá, mírně protáhlá, slabá koncentrace.

900/1200mm - tento systém je pozdní fází galaktického splynutí a obsahuje dva poměrně výrazné slapové chvosty. Při 488x a 610x se jevila jako jasná, středně velká, ostře koncentrovaná s velmi jasným tyčinkovitým jádrem ~ V-Z. Jádro bylo o něco jasnější na západním konci. Oba slapové chvosty byly viditelné jen s velkými obtížemi. Východní chvost byl o něco jasnější a od centrální oblasti se stáčel na sever a pak na východ (ohyb proti směru hodinových ručiček). Toto rameno bylo viditelné přímým pohledem a mělo snad 0,9' délky. Jižní slapový ohon byl docela rovný a rozptýlenější, táhl se na jihozápad, ~0,7'. Oba chvosty měly poměrně vyrovnaný povrchový jas a slábly pouze směrem ke koncům. Hvězda mag 17,5 (není obtížná) se nachází 0,9' SZ od středu.

UGC klasifikuje IC 2431 jako čtyřnásobný systém. V atlasu V-V Interacting Galaxies II je poznámka ""Browning". Tři?" Název "Browning" pravděpodobně odkazuje na pistoli Browning, které se v atlase podobá.

900/1200mm - při zvětšení 488x byla tato kompaktní 25" čtveřice rozdělena na trojici sousedících, extrémně malých "uzlů" (galaxií), každá o průměru ~8", uvnitř společného hala. Zdálo se, že jedna nebo dvě z nich mají hvězdné jádro včetně uzlu na jižní straně, což odpovídá SDSS J090434.82+143536.3 = LEDA 200246 (V = 15,7). Další dva uzly jsou velmi blízko na západě a severozápadě (LEDA 200245). Hvězda 12. mag se nachází 1,7' SZ. V době pozorování byl poměrně špatný seeing, takže jsem musel počkat na stabilní okamžiky, abych mohl složky rozlišit.

400/500mm - Poměrně slabá, malý, kulatá, průměr 1,0'. Mírně koncentrovaná do malého jasného jádra a hvězdného jádra. Tvoří SV vrchol pravoúhlého trojúhelníku s hvězdou SAO 80618 mag. 9,7 4' ZJZ a hvězdou mag. 11,5 3,5' SSW. Superponovaný průvodce na západní straně nebyl pozorován.

600/800mm - poměrně slabá až středně jasná, středně velká, silná koncentrace s velmi malým jasným jádrem a kvazihvězdným jádrem, poměrně velké mírně protáhlé halo 1,2'x1,0'. Na západním okraji bylo patrné velmi slabé, protáhlé zjasnění. Tento objekt je katalogizován jako KPG 186A = PGC 93099, ale na SDSS se zdá, že se jedná spíše o jasnou uzlovou hvězdotvornou oblast.

400/500mm - 283x, 6m5+ Konce malé protáhlé 2:1 centrální oblasti tvoří lépe definované zauzlení. Ty jsou pak spojeny slabě viditelnými spirálovými rameny, která nejsou na začátku, ale lze je vidět v dalším průběhu až k uzlům na koncích ramen.

300/350mm - 13.1" (1/18/85): poměrně slabá, středně velká, protáhlá 2:1 ZJZ-VSV, malé jasné jádro. Dvě hvězdy 11. a 12,5. magnitudy jsou 5' J s odstupem 1,3'. NGC 2619 leží 33' VSV.

400/500mm - poměrně slabá, malá, protáhlá 2:1 V-Z. Na jihu jsou čtyři jasné hvězdy. Tři z těchto hvězd orientované ve směru Z-JZ tvoří mělký oblouk; hvězda mag 10 1,6' J, mag 9,1 SAO 80591 3,2' JZ, mag 9,0 SAO 80590 4,6' JZ. Také hvězda s mag 7,2 SAO 80592 leží 5' SSZ (2' J od SAO 80591).

600/800mm - středně světlá a velká, velmi protáhlá 3:1 V-Z, 0,9'x0,3', obsahuje světlé protáhlé jádro. Tvoří těsný pár (VV 40 = Arp 287) s NGC 2735A = PGC 25402 jen 45" východně od středu, ale oddělený. Při zvětšení 375x se průvodce jevil jako velmi slabý a malý, kulatý, o průměru pouhých 10"-12". Nachází se 4,9' SZ od HD 77313 mag 7,3, spolu se třemi hvězdami 9-10 mag ještě blíže.

600/800mm - při 260x; jasné hvězdné jádro dominuje slabým "křídlům" (pruh) orientovaným SSZ-JV. Občas je obklopeno halo s velmi nízkou povrchovou jasností, které však nebylo rozlišeno jako zřetelný prstenec. CGCG 119-101 leží 3,8' SSZ. Nachází se 13' SZ od NGC 2595 .

400/500mm - 51x, [OIII], 6m5 slabá PN, nejlépe s maximální pupilou, nepřímo udržitelná, žádné ostré ohraničení, viditelná centrální hvězda (14mag)

600/800mm - 172x, [OIII], 6m5 + S 4 mm pupilou a [OIII] může být PN držena nepřímo jako kulaté zjasnění s dobře definovanými hranami. Kolem centrální hvězdy je nápadné, asi 15" velké [OIII] halo, bez struktury. Bez filtru PN nelze vidět.