Malé souhvězdí jižní oblohy, jehož pokřivená linie hvězd leží jižně od Velkého psa a Zajíce. Holubici vidíme celou nad horizontů až z oblastí nejjižnějších evropských břehů. Jestliže chceme co nejlépe pozorovat její objekty, musíme si počkat na čas, když prochází meridiánem a jižní obzor není zakalený mlhou, prachem nebo nízkou oblačností. Holubice obsahuje hrstku dvojhvězd, pár mírně jasných galaxií a pěknou kulovou hvězdokupu NGC 1851.
Phakt (α Col) - nejjasnější hvězda souhvězdí. Hlavní bleděmodrá složka 2,64mag má v odstupu 13,5 obloukové sekundy průvodce 11mag, jehož uvidíme 100 mm dalekohledem. Systém je vzdálen 145 světelných let.
μ Col - velmi zajímavá hvězda, jedna z trojice rozbíhajících se ze souhvězdí Orion. Spolu s hvězdami 53 Ari a AE Aur zřejmě kdysi tvořila hvězdný systém v souhvězdí Orion, jehož čtvrtá složka explodovala před 2-3 miliardami let jako supernova a narušila stabilitu zbývajících tří, které se tak postupně vzdalují z původního místa. V naší Galaxii se μ Col pohybuje rychlostí okolo 100 km / s.
T Col - proměnná hvězda typu Mira s maximem 6,7mag a minimem 12,6mag. Její perioda je 266 dní.
Herschel 3857 - trojhvězdí, kterou v dalekohledu s průměrem objektivu 100 mm uvidíme jako pěkný široký žluto-oranžový pár hvězd, jasnosti 5,7mag, resp. 6,9mag. Jasnější složka má v odstupu 12,9 "slabšího šedobílého průvodce 10,8mag.
NGC 1851
Kulová hvězdokupa, dostatečně jasná a velká pro triedr, ve kterém na nepresvetlenej obloze vypadá jako mlhavá skvrnka. Její jasnost je 7,2mag. Při použití dalekohledu s průměrem objektivu 300 mm uvidíme NGC 1851 jako jasné velké zrnité halo. Jasné husté nerozlišitelné jádro je obklopeno slabšími a méně zhuštění hvězdami. Okraj je nepravidelný a ozdobený hvězdami 10-11mag okolní oblasti.
200/250mm - 8" (13. 10. 1981): malé, velmi malé jasné jádro, slabé halo.
300/350mm - 13.1" (20. 2. 2004 - Kostarika): při zvětšení 200x byl tento kompaktní kulový objekt velmi jasný, silně koncentrovaný s intenzivním jádrem o velikosti 1,5' a slabším halo o velikosti 4-5'. Jádro bylo velmi živé a bylo rozlišeno přibližně 30 hvězd [nejjasnější členové shluku mají magnitudu 13,2], převážně v uvolněném halu. Z jádra vystupuje zajímavá smyčka hvězd, která se táhne od severoseverovýchodu k jihojihozápadu podél západního okraje jádra.
13.1" (1. 1. 1984): skvrnitě jasné jádro, nerozlišené kromě dvou nebo tří slabých hvězd na západním okraji.
400/500mm - 18" (17. 1. 2009): při zvětšení 275x tento velmi jasný kulový objekt měřil přibližně 6' a obsahoval zářící jádro o velikosti 1,5'. Bylo rozlišeno téměř dvacet hvězd, včetně charakteristického řetězce směrem od JJZ k SSV, který prochází západní stranou jádra. Pozorování bylo omezeno nízkou elevací tohoto kulového objektu z severní Kalifornie (~10° elevace).
NGC 1808
Nejjasnější spirální galaxie má celkovou magnitudu 9,9, ale je nevýrazná. Ožije až v dalekohledu s průměrem objektivu kolem 300 mm. Uvidíme ji půl stupně severovýchodně od další galaxie NGC 1792. Je nádhernou spirálovou galaxií s příčkou, s jasným drobným jádrem obklopena jasným halem, prodlouženým 5'x 1,5'SZ-JV. Halo je nápadně jasnější od středu hlavní osy. Na jihozápadě galaxie leží hvězda 12. magnitudy a jedna žlutá stálice 10mag se nachází v severní části zorného pole.
NGC 1808 je vzdálená zhruba 50 milionů světelných let. Struktura galaxie, ale především rozbory její spektra ukazují na mohutné pohyby v oblasti velmi jasného jádra. Tím se NGC 1808 řadí k tzv. Seyfertovým galaxiím, které se vyznačují mimořádně aktivním jádrem.
200/250mm - 8" (1. 1. 1984): poměrně jasná, protáhlá SZ-JV, středně velká, jasné jádro. Podobná velikostí jako NGC 1792, ale trochu slabší.
300/350mm - 13.1" (20. 2. 2004 - Kostarika): tato 105x tato nápadná galaxie ve tvaru ohnivého kola se jevila jasná, velká, velmi protáhlá 4:1 SZ-JV, 5'x1.3'. Záře je ostře soustředěná s dobře definovaným jádrem o velikosti 20", které se zjasňuje na hvězdné jádro. Na severozápadním konci se zdá být nepravidelné prodloužení, které se zjasňuje a je posunuto k hlavní ose [na fotografiích to odpovídá začátku spirálního ramene, které je připojeno na severním okraji severozápadního konce galaxie]. Při 166x je halo nepravidelné a skvrnité. Nejjasnější v grupě (LGG 127) spolu s NGC 1792 40' JV a galaxie mohly v minulosti zažít slapovou interakci.
400/500mm - 17.5" (31. 1. 1987): jasná, poměrně velká, malé protáhlé jádro, dlouhé tenké ramena 4:1 SZ-JV. Mag 14 hvězda je mimo severozápadní konec. Toto je velmi příjemná galaxie.
NGC 1792
300/350mm - 125x: Galaxie NGC 1792 je jasná a prodloužená 3'x 1,25' SZ-JV. Halo se objevuje skoro stejné, bez žádného evidentního jádra nebo spirálních ramen. Pozorný pohled a 175-násobné zvětšení odhalí pár slabých svazků nebo hvězd, umístěných blízko konců hlavní osy. Galaxie NGC 1808 leží 30' jihozápadně.
200/250mm - 8" (1. 1. 1984): středně jasný, středně velký, mírně protáhlý.
8" (28. 11. 1981): poměrně slabý, kulatý, středně velký, rozptýlený.
400/500mm - 17.5" (31. 1. 1987): jasný, velký, protáhlý 2:1 SZ-JV, 3'x1,5', poměrně rozptýlený. Dvě slabé hvězdy mag 14,5 jsou překryty. Je jasnější na západní straně.
NGC 2090
300/350mm - 125x: NGC 2090 leží 1,75 stupně východně od hvězdy alfa columbae (2,6mag). Její poměrně jasné jádro je obklopeno slabým halem prodlouženým 2,5'x1'SSZ-JJV. Při 200x jsou viditelné drobné spirální ramena SV a JZ od centra. Hvězda 14mag leží 45 "ZJZ od centra galaxie a východně od jižního konce, hvězda 15mag leží východně od severního konce.
NGC 2188
300/350mm - 125x: NGC 2188 leží 8'SV od hvězdy 8mag. Je jasným velmi prodlouženým pruhem 4'x 0,5'S-J. Příčka je viditelná jižně od centra a může se blýsknout i náznak spirálních ramen. Hvězda 13,5mag je umístěna v SSZ konci.
600/800mm - 24" (1/25/14): při 200x a 260x; poměrně jasná, velká, velmi protáhlá 5:1 ve směru sever-jih, 4,0'x0,8', široká koncentrace s velkým, mírně jasnějším protáhlým jádrem. Hvězda 8,5 magnitudy HD 42519 leží 8' na jihozápad. ESO 364-039 leží 16' na severovýchod a ESO 364-035/036, v jádru AGC 3391, jsou 28' na sever. NGC 2188 je viděna z boku Magellanova trpasličího nepravidelného galaxie s několika obřími oblastmi HII na jižní straně a zdá se být narušena, i když nejsou žádní blízcí interagující společníci.
