Deneb (α Cygni) - nejjasnější hvězda souhvězdí, která spolu s Vego v Lyře na západě a Altairem v Orlu na jihu tvoří Letní orientační trojúhelník. Tento jasný modrobílý veleobr (1,2mag) je mnohem dál než jiné jasné hvězdy naší oblohy - leží ve vzdálenosti 2600ly. Aby byl z této vzdálenosti Deneb takový jasný, musí mít větší energetický výkon než 60 000 Sluncí, čímž se řadí mezi nejzářivější hvězdy viditelné pouhým okem (např. Vega je od nás vzdálena 25 a Altair pouze 11 světelných let). Jeho hmota 19× a průměr 203× převyšuje Slunce. Povrchová teplota dosahuje 8500K.

Sadr (γ Cygni) - hvězda má průvodce, jehož s magnitudě 9,9 v odstupu 142" můžeme spatřit pomocí dalekohledu s průměrem objektivu 6 cm. On sám je ještě těsnou dvojhvězdou. Vzdálenost od Země se odhaduje na 1800ly, svítivost má proto 33 000× větší než Slunce.

δ Cygni - dvojhvězda, magnitudy složek dosahují hodnoty 2,9 a 6,3, jejich odstup - 2,4" a vzdálenost od Země 124ly. Je dobrým testem pro 10-15 cm dalekohled. Hlavní složka je uváděna pozorovateli jako bílá, bleděmodrá nebo dokonce modrozelená, vedlejší se jeví bleděmodrá až modrá.

Albireo (β Cygni) - tvoří hlavu Labutě nebo spodní konec kříže a je jednou z nejkrásnějších kontrastních dvojhvězd. Protože nelze oběh slabší hvězdy kolem jasnější přímo postřehnout, nelze s jistotou říci, že jde o fyzickou dvojhvězdu. Systém je vzdálen přibližně 400ly. Hlavní složka je 950× a vedlejší 230× svítivější než Slunce.

χ Cygni - při svém maximu 3mag až 5mag je tato dlouhoperiodické proměnná hvězda umístěna v jihozápadní části souhvězdí viditelná pouhým okem, zatímco za 6 až 7 měsíců nebo až 406 dnů dosáhne minimum kolem 13. až 14. mag. Po samotné Mira Ceti je nejjasnější hvězdou tohoto typu. Vhodnou srovnávací hvězdou je η Cygni (3,89mag).

61 Cygni - nenápadná dvojhvězda rozeznatelná i menším dalekohledem je známá tím, že u ní jako první byla v roce 1838 změřena trigonometrická paralaxa - vzdálenost této stálice určil německý astronom Friedrich Wilhelm Bessel (pracoval zejména v astrometrii - změřil přesně polohy přes 50 000 hvězd a na základě analýzy nepravidelného vlastního pohybu šíří a Procyon předpověděl v r. 1844 přítomnost jejich dlouho neviditelných průvodců).

Cygnus X-1 - dvojhvězda v blízkosti η Cygni. Je proměnným zdrojem rentgenového záření. Jedna složka je viditelná, druhou nevidíme, ale z jejího okolí jsou vyzařovány X-paprsky. Viditelná hvězda je svítivý veleobr, neviditelná složka je pravděpodobně zkolabovanými starou hvězdou s velkou hmotností - černou dírou o poloměru pouhých 10 km, která ze svítivého veleobra (poloměr 10 milionů km) odčerpává obrovské množství plynu a dříve, než dosáhne její hranici, emituje mimořádně intenzivně rentgenové záření, vysílá X-paprsky.

SS Cygni - jedna z mnoha proměnných hvězd je kataklyzmatické proměnnou hvězdou, která vzplane každé 2 měsíce do jasnosti 8mag, ale normálně jde o hvězdu 12mag. Je prototypem trpasličích hvězd, známých buď jako proměnné hvězdy typu SS Cygni nebo typu U Geminorum.

5.7mag
Ø 90' / 90'

VIC 14

< Další „usměváček“ na obloze najdeme po Vozkovi i v Labuti. Latinský výraz znamená „Tvář s úsměvem“. Sestává ze sedmi hvězd páté až sedmé magnitudy.

Vic: Možná není tak hezký, není ani dobře natočený, ale úsměv na vaší tváři jistě vykouzlí. Vhodný objekt pro všechny velikosti triedrů.

10x50: ★★★★☆
15x70: ★★★★☆
25x100: ★★★★☆
6.8mag
Ø 40' / 20'

VIC 6

< Ne moc zdařilou zmenšeninu známého lovce ze zimní oblohy můžeme spatřit i na obloze letní. A to přímo v jedné z nejnavštěvovanějších lokalit! V samotném „Mexickém zálivu“! Jde o čtyři hvězdy přibližně 7. magnitudy v ramenou a kolenou a trojici hvězd 9. hvězdné velikosti v pase.

Vic: Ačkoliv mlhovinu Severní Amerika (NGC 7000) zná snad každý, malého Orionka si málokdo všimne. Není to žádný krasavec, ale za podívání při duchaření detailů v blízké mlhovině stojí. Už větší triedr ho pěkně ukáže, hezčí však bude v převracejícím dalekohledu.

10x50: ★★★☆☆
15x70: ★★★☆☆
25x100: ★★★☆☆
5.7mag
Ø 15' / 90'

VIC 73

< Výrazné seskupení poměrně jasných hvězd ve dvou paralelních linkách připomínající raketu na startovací rampě připravenou k letu k otevřené hvězdokupě M39.

Vic: Překvapivě nikde na Internetu nenalézám zmínku o tomto asterismu, který znám již od mala, kdy jsem pomocí něho jako po skluzavce sjížděl triedrem 10×50 k M39, která by se jinak špatně v Mléčné dráze hledala. Připomíná mi spíš fošnu, takové prkno jen tak pohozené na letní obloze.

10x50: ★★★☆☆
15x70: ★★★☆☆
25x100: ★★☆☆☆
6.5mag
Ø 45' / 45'

VIC 22

< Relativně nevýrazný a obtížný objekt v podobě srdce se nachází necelé dva stupně na SSZ od ε Cyg (Gienah Cygni). Asi ¾ stupně velký asterismus tvoří hvězdy šesté až deváté magnitudy. Těžko je spočítat, neboť leží v bohaté oblasti. Jižní okraj chybí, proto perníkové, někdo si totiž už kus ukousnul!

Vic: Tento asterismus věnuji Maggie. Tak dlouho hledala na nebi srdíčko, až jsem ho našel jednou za ni. Srdce není uplně dokonalé, ale vždyť je z perníku! Pokud se budeme na něj dívat, když Labuť zapadá, může nám klidně připomínat i zadní část těla…

10x50: ★★☆☆☆
15x70: ★★☆☆☆
25x100: ★★☆☆☆
5.0mag
Ø 60' / 60'

VIC 36

< Speciální asterismus pro jedince s velkou představivostí se nachází v husté oblasti Mléčné dráhy. Vidět toto zvířátko ve skupince hvězd od páté do osmé magnitudy, ale i dalších slabších, dá trochu námahy. Nejjasnější 29 Cyg (dvojhvězda) je na konci ocasu, noha jde na severozápad, hlava je k jihu. Název dostal podle načervenalé hvězdy v krku.

Vic: Dlouho jsem se zdráhal zařadit tento asterismus do seznamu. Žádného pštrosa ani jiného ptáka tam nevidím, ale budiž. Některé zdroje v tomto místě uvádějí tzv. „Spiral Cluster“, tedy jakési S připomínající spirální galaxii s červenou hvězdou v centru.

10x50: ★☆☆☆☆
15x70: ★★☆☆☆
25x100: ★★☆☆☆
7.9mag
Ø 15' / 15'

VIC 27

< V triedrech velmi slabý a nenápadný asterismus tvořený dobrou dvacítkou hvězd sedmé až jedenácté velikosti v bohatém pásu Mléčné dráhy východně od Denebu na půl cesty k M39. Svým tvarem připomíná koňskou podkovu.

Vic: Celkem obtížný objekt na triedr bez znalosti přesné polohy. Jasnější hvězdy ztěžují orientaci. Chvíli mi trvalo, než jsem ho poprvé našel, snadno se v záplavě slabých hvězdiček přehlédne. Ve větších přístrojích to je pak moc pěkná podkovička, kazí to jen jasná hvězdička 7,0mag na východě.

10x50: ☆☆☆☆☆
15x70: ☆☆☆☆☆
25x100: ★★☆☆☆
7.4mag
Ø 26' / 26'

VIC 55

< Velmi slabý, obtížně lokalizovatelný, ale určitě zajímavý dvojitý kruh tvořený povětšinou dvojhvězdami. Nejjasnější z nich je HJ 1470. Připomíná mezikruží, které v přírodě vytvářejí určité druhy hub.

Vic: K nalezení je potřeba mapka. V záplavě hvězd se lze snadno ztratit. Přístroj musí mít dosah bez problému přes 11 mag., což vylučuje malé triedry.

10x50: ☆☆☆☆☆
15x70: ☆☆☆☆☆
25x100: ★★☆☆☆
10.1mag
Ø 15' / 7.0'

VIC 57

< Opravdu malá procházková hůl se nachází v bohatém poli uprostřed souhvězdí Labutě. Na délku má pouhých 12', tvoří ji devět hvězd v rozsahu 10 až 12 mag, takže pro spatření je nutno použít spíše větší přístroje.

Vic: Nic pro triedry. Není ale ani moc hezká v dobsonech. Ani nevím, proč jsem ji do seznamu vůbec přidal, respektive proč jsem ji už dávno nevymazal. Snad k úctě k jejímu objeviteli (S. J. O'Meara).

10x50: ☆☆☆☆☆
15x70: ☆☆☆☆☆
25x100: ☆☆☆☆☆
7.2mag
Ø 6.0' / 6.0'

VIC 63

< Dvě jasné hvězdy sedmé magnitudy a osmička o něco slabších (kolem 10. hvězdné velikosti) tvoří zajímavý asterismus v podobě dětského houpacího koně. Pro svou velikost, resp. malost je vhodný jen pro větší přístroje umožňující velká zvětšení.

Vic: Hvězdokupa NGC 6910 je snadným cílem díky nedalekému Sadiru (γ Cyg). Dětskou hračku si ale lépe vychutnám v dobsonu. Pro triedry, byť obří, to moc není.

10x50: ☆☆☆☆☆
15x70: ☆☆☆☆☆
25x100: ★☆☆☆☆