Deneb (α Cygni) - nejjasnější hvězda souhvězdí, která spolu s Vego v Lyře na západě a Altairem v Orlu na jihu tvoří Letní orientační trojúhelník. Tento jasný modrobílý veleobr (1,2mag) je mnohem dál než jiné jasné hvězdy naší oblohy - leží ve vzdálenosti 2600ly. Aby byl z této vzdálenosti Deneb takový jasný, musí mít větší energetický výkon než 60 000 Sluncí, čímž se řadí mezi nejzářivější hvězdy viditelné pouhým okem (např. Vega je od nás vzdálena 25 a Altair pouze 11 světelných let). Jeho hmota 19× a průměr 203× převyšuje Slunce. Povrchová teplota dosahuje 8500K.

Sadr (γ Cygni) - hvězda má průvodce, jehož s magnitudě 9,9 v odstupu 142" můžeme spatřit pomocí dalekohledu s průměrem objektivu 6 cm. On sám je ještě těsnou dvojhvězdou. Vzdálenost od Země se odhaduje na 1800ly, svítivost má proto 33 000× větší než Slunce.

δ Cygni - dvojhvězda, magnitudy složek dosahují hodnoty 2,9 a 6,3, jejich odstup - 2,4" a vzdálenost od Země 124ly. Je dobrým testem pro 10-15 cm dalekohled. Hlavní složka je uváděna pozorovateli jako bílá, bleděmodrá nebo dokonce modrozelená, vedlejší se jeví bleděmodrá až modrá.

Albireo (β Cygni) - tvoří hlavu Labutě nebo spodní konec kříže a je jednou z nejkrásnějších kontrastních dvojhvězd. Protože nelze oběh slabší hvězdy kolem jasnější přímo postřehnout, nelze s jistotou říci, že jde o fyzickou dvojhvězdu. Systém je vzdálen přibližně 400ly. Hlavní složka je 950× a vedlejší 230× svítivější než Slunce.

χ Cygni - při svém maximu 3mag až 5mag je tato dlouhoperiodické proměnná hvězda umístěna v jihozápadní části souhvězdí viditelná pouhým okem, zatímco za 6 až 7 měsíců nebo až 406 dnů dosáhne minimum kolem 13. až 14. mag. Po samotné Mira Ceti je nejjasnější hvězdou tohoto typu. Vhodnou srovnávací hvězdou je η Cygni (3,89mag).

61 Cygni - nenápadná dvojhvězda rozeznatelná i menším dalekohledem je známá tím, že u ní jako první byla v roce 1838 změřena trigonometrická paralaxa - vzdálenost této stálice určil německý astronom Friedrich Wilhelm Bessel (pracoval zejména v astrometrii - změřil přesně polohy přes 50 000 hvězd a na základě analýzy nepravidelného vlastního pohybu šíří a Procyon předpověděl v r. 1844 přítomnost jejich dlouho neviditelných průvodců).

Cygnus X-1 - dvojhvězda v blízkosti η Cygni. Je proměnným zdrojem rentgenového záření. Jedna složka je viditelná, druhou nevidíme, ale z jejího okolí jsou vyzařovány X-paprsky. Viditelná hvězda je svítivý veleobr, neviditelná složka je pravděpodobně zkolabovanými starou hvězdou s velkou hmotností - černou dírou o poloměru pouhých 10 km, která ze svítivého veleobra (poloměr 10 milionů km) odčerpává obrovské množství plynu a dříve, než dosáhne její hranici, emituje mimořádně intenzivně rentgenové záření, vysílá X-paprsky.

SS Cygni - jedna z mnoha proměnných hvězd je kataklyzmatické proměnnou hvězdou, která vzplane každé 2 měsíce do jasnosti 8mag, ale normálně jde o hvězdu 12mag. Je prototypem trpasličích hvězd, známých buď jako proměnné hvězdy typu SS Cygni nebo typu U Geminorum.