γ1,2 Del - fyzická dvojhvězda, jejíž složky zdánlivé jasnosti 4,3mag (žlutá) a 5,1mag (nazelenalá) jsou na obloze vzdálené od sebe 10", proto je rozlišíme i v 5 cm dalekohledu. Průvodce by se mohl jevit v některých okulárech i modravý, což je způsobeno díky kontrastu se žlutou hlavní složkou.
Sualocin a Rotanev - α (3,77mag) a β Del (3,63mag), dvě nejjasnější hvězdy souhvězdí jsou příkladem neutuchající lidské touhy zanechat po sobě něco trvalého. Pokud názvy těchto hvězd přečteme odzadu, objevíme slova Nicolaus Venator, latinské jméno palermského astronoma Niccola Cacciatore, dlouholetým asistenta slavného italského astronoma Giuseppe Piazziho. Ten velmi toužil aby se jeho jméno zachovalo na obloze. Použil proto lest a těmto dvěma hvězdám dal své vlastní jméno, přestože nikdo nemá právo po sobě pojmenovat hvězdu. Na tuto lež se však přišlo příliš pozdě, názvy se mezitím vžilo, a ještě dnes jejich některé atlasy uvádějí jako názvy neznámého původu. Na obloze jsou to jediné hvězdy, které nesou jméno skutečného člověka.
Nova Delphini 1967 - souhvězdí proslavila nova objevena 8. července 1967 anglickým učitelem, astronomům amatérům G. Alcock, který mimo jiné objevil i novu Vulpeculae 1968. Zvláštní nova se pomalu n2kolikatisíckrát zjasnila a stala se viditelnou i pouhým okem, pak její jasnost nepravidelně kolísala a v prosinci 1967 opět zeslábla . Podle záznamů je "nejpomalejší novou". Její současná magnituda je přibližně 12,7mag, čímž se stává viditelnou až trochu větším amatérským dalekohledem.
Malé seskupení slabých hvězd 9. až 11. magnitudy hned (7') západně od nevýrazné galaxie NGC 7025 na hranici s Pegasem, které připomíná tvarem jakousi šipku či houbu. Vhodný objekt pro dalekohledy 100 mm a větší, v triedru sotva k nalezení.
Vic: Zajímavé seskupení někdy nazývané Delfínovy diamanty. Mezi nestejně jasnými hvězdami chvíli trvá, než tvar houby vzhůru nohama spatříme.