Etamin (γ Dra) - nejjasnější hvězda souhvězdí, dosahuje 2mag a je zjevně oranžová. Vzdálená je od Země 154 světelných let a je 471-krát jasnější než Slunce. V minulosti ji pozoroval i anglický astronom James Bradley a její pomocí objevil aberaci světla.

Rastaban (β Dra) - hvězda má jasnost 2,8mag a je vzdálena 380 světelných let. Spolu s Etaminem tvoří "dračí oči". Beta Draconis je dvojhvězdou tvořenou hlavní žlutou složkou a slabým průvodcem 14mag v uhlové vzdálenosti 4,2", jehož není snadné vidět.

Thuban (α Dra) - kdysi nejjasnější hvězda souhvězdí, dnes má pouze 3,6mag. Před 4 800 lety, v době starého Egypta, vyznačovala severní nebeský pól, byla od něj vzdálena pouhých 10 obloukových minut. Ten se však od té doby důsledkem precese zemské osy posunul k Polárce a Thuban je dnes od něj vzdálen přes 25 stupňů. Thuban patří do spektrální třídy AO a leží uprostřed mezi Mizarem a Kochabem. Vzdálený je 215 světelných let a je 135-krát jasnější než Slunce.

Kuma (ν Dra) - široká dvojhvězda složená ze dvou téměř stejně jasných bílých hvězd (4,9mag), které se nacházejí ve vzájemném odstupu 61,9". Už při pozorování této dvojice v triedru se naskytne znamenitý pohled. Obě složky jsou od nás vzdáleny 99 světelných let.

39 Dra - vícenásobná hvězda, kterou malý dalekohled a dokonce i triedr zobrazuje jako široký pár hvězd s jasností 5mag a 8mag. Prohlídka jasnější hvězdy při značném zvětšení odhalí ještě další (a mnohem bližší) složku, která dosahuje také 8mag.

16/17 Dra - pěkná široká dvojhvězda rozlišitelná v binokulárech či malých dalekohledech. Obě složky jasnosti téměř 5,5mag dělí od sebe 90,3". Ve skutečnosti má složka 17 Dra ještě těsného průvodce, který od ní leží v odstupu 3,4". Všechny hvězdy jsou jasně bílé.

Alrakis (μ Dra) - známá dvojhvězda, jejíž obě bílé složky mají jasnost asi 5,65mag, ale volnému oku se jeví jako jeden bod 5. magnitudy. Vzájemná oběžná doba obou partnerů je přes 812 let. Ke konci 20. století byly obě hvězdy ve vzájemném odstupu asi 1,9 "a vyžadovaly větší zvětšení, aby byly od sebe odděleny. Jedná se tedy o vhodný test pro dobrý 100 mm dalekohled. Od Země je systém vzdálený 89 světelných let.

RY Dra - proměnná hvězda s tmavočerveným odstínem. Je jednou z chladných uhlíkových hvězd, pozoruhodných díky uhlíkovým molekulám zastoupených v její atmosféře. Jasnost hvězdy kolísá mezi 9,4mag a 11,4mag v období 172 dní. Ve větším dalekohledu ji najdeme vždy uprostřed jihovýchodní strany rovnoramenného trojúhelníku hvězd 7, 8 a 9 Draconis.

Wolf 457 - bílý trpaslík, jedna z nejmenších známých hvězd - její průměr je pouze 380 km. Je vzdálený 48,9ly a ze Země ho vidíme jako objekt 13mag.

RY Dra - proměnná hvězda s tmavočerveným odstínem. Je jednou z chladných uhlíkových hvězd, pozoruhodných díky uhlíkovým molekulám zastoupených v její atmosféře. Jasnost hvězdy kolísá mezi 9,4mag a 11,4mag v období 172 dní. Ve větším dalekohledu ji najdeme vždy uprostřed jihovýchodní strany rovnoramenného trojúhelníku hvězd 7, 8 a 9 Draconis.

RY Dra - proměnná hvězda s tmavočerveným odstínem. Je jednou z chladných uhlíkových hvězd, pozoruhodných díky uhlíkovým molekulám zastoupených v její atmosféře. Jasnost hvězdy kolísá mezi 9,4mag a 11,4mag v období 172 dní. Ve větším dalekohledu ji najdeme vždy uprostřed jihovýchodní strany rovnoramenného trojúhelníku hvězd 7, 8 a 9 Draconis.

RY Dra - proměnná hvězda s tmavočerveným odstínem. Je jednou z chladných uhlíkových hvězd, pozoruhodných díky uhlíkovým molekulám zastoupených v její atmosféře. Jasnost hvězdy kolísá mezi 9,4mag a 11,4mag v období 172 dní. Ve větším dalekohledu ji najdeme vždy uprostřed jihovýchodní strany rovnoramenného trojúhelníku hvězd 7, 8 a 9 Draconis.

RY Dra - proměnná hvězda s tmavočerveným odstínem. Je jednou z chladných uhlíkových hvězd, pozoruhodných díky uhlíkovým molekulám zastoupených v její atmosféře. Jasnost hvězdy kolísá mezi 9,4mag a 11,4mag v období 172 dní. Ve větším dalekohledu ji najdeme vždy uprostřed jihovýchodní strany rovnoramenného trojúhelníku hvězd 7, 8 a 9 Draconis.