Regulus (α Leonis) - nejjasnější hvězda souhvězdí. Přivede nás k ní 9-násobně prodloužená spojnice předních kol Velkého vozu jižním směrem. Spolu s hvězdami Arktur z Pastýře a Spika z Panny tvoří jakýsi jarní trojúhelník. Název pochází z latiny a znamená "malý král", ve starém Babylonu dokonce vždy představovala hvězdu panovníka. Někdy se můžeme setkat také s názvem Cor Leonis - "srdce lva". Regulus je také jedním ze čtyř strážců oblohy, nebo i královských hvězd - byli to hvězdy, které v Perské říši označovali bod letního slunovratu (Regulus), jarní bod (Aldebaran), zimní slunovrat (Fomalhaut) a podzimní bod (Antares). Ty rozdělovaly dráhu Slunce - ekliptiku, tedy i rok na čtyři roční období. Jako jedna z mála jasných hvězd leží nedaleko ekliptiky, přesně 1,5 stupně. Proto často dochází k jejímu zákrytu Měsícem a někdy i nějakou planetou.

Denebola (β Leonis) - má jasnost 2,2mag a její vzdálenost od Země je 36 světelných let. Je 15-krát svítivější než Slunce. V odstupu téměř 19 obloukových minut najdeme nažloutlou hvězdu jasnosti 6mag, kterou můžeme spatřit už i divadelním kukátkem.

Algieba (γ Leonis) - "Čelo lva", zkomolený název arabského slova Al Jabha. Ve skutečnosti nádherná dvojhvězda ležící 8 stupňů SSV od hvězdy Regulus, s žlutooranžovými složkami 2,2mag (sv. 90 Sluncí) a 3,5mag (sv. 30 Sluncí) v odstupu 4,4", ve vzájemném kontrastu mohou být vnímány až do zelena. Jejich vzájemná oběžná doba se odhaduje na 619 let. Ještě v roce 1782, kdy tuto atraktivní dvojhvězdu poprvé objevil William Herschel, byla oblouková vzdálenost jejích složek menší než 2". Od té doby se odstup výrazně zvětšil a koncem 20. století dosáhl téměř 4,4".

ζ Leonis - široká trojitá hvězda, složená z hvězd, mezi nimiž neexistuje žádný vzájemný vztah. ζ Leonis má jasnost 3,4mag. Triedr zobrazuje na sever od ní hvězdu 35 Leonis a dále na jih i hvězdu 39 Leonis. Obě dosahují 6mag.

ι Leonis - pozoruhodná dvojhvězda. Dvě složky s jasností 4,1mag a 7,0mag se navzájem oběhnou asi za 180 let. Roku 1985 měly odstup 1,3", ale začínají se od sebe vzdalovat a v roce 2 000 dosáhly už 1,7", čímž se dvojhvězda stává rozlišitelná v alespoň 10 cm dalekohledu.

54 Leonis - dvojhvězda ležící těsně na rozhraní se souhvězdím Malého lva. Tito dva partneři mají jasnost 4,5mag a 6,3mag. Obě hvězdy jsou od sebe vzdáleny 6,5", takže by se už měly dát rozlišit dalekohledem s průměrem objektivu alespoň 5 cm. Systém je vzdálen od Země 330 světelných let. V 10-15 cm dalekohledech a 100x zvětšení je nestejně jasnou, barevnou dvojhvězdou. Hlavní složka se jeví jako žlutobílá, průvodce je modravý až nazelenalý.

τ Leonis - dvojhvězda, snadno rozlišitelná i obyčejným triedrem. Hlavní hvězda má jasnost 5,4mag a její průvodce 7,0mag. Úhlová vzdálenost obou partnerů je 90".

R Leonis - proměnná hvězda typu Mira Ceti v západní části souhvězdí, nedaleko hvězdy Regulus, vzdálená 372 světelných let. Tento červený obr mění jasnost od 4,4mag do 11,3mag s dlouhou periodou 312.43 dní. Je tedy jednou z nejjasnějších dlouhoperiodických proměnných hvězd. V době maxima si můžeme všimnout její výrazný, tmavočervený odstín, který pěkně kontrastuje s bílou hvězdou 19 Leonis, vzdálenou 8' jižně.

Wolf 359 - slabá hvězda jasnosti 13,7mag, pojmenovaná na počest Maxe Wolfa, pracujícího na Heidelburgskej univerzitě začátkem 20. století, který objevil její vlastní pohyb. Ročně se na obloze posune o 4,71". Jedním z důvodů tohoto zjevného pohybu je její blízkost k nám. Leží totiž ve vzdálenosti pouhých 7.86 světelných let od Slunce, a po hvězdě Proxima Centauri a Barnardově hvězdě v Hadonoše se tak stává naší třetí nejbližší hvězdou.