Rigel (β Ori) - je obyčejně nejjasnější hvězdou souhvězdí, pouze občas ji může překonat Betelgeuze během svého největšího maxima. Svou jasností 0,14mag je sedmou nejjasnější hvězdou na obloze. Je nadobr spektrálního typu B8, proto jeho modrobílou barvu zřetelně uvidíme i pouhým okem. Rigel je 78x větší a 12 000krát svítivější než naše Slunce a leží ve vzdálenosti 860 světelných let.

Betelgeuse (α Ori) - tento zářící červený veleobr je polopravidelnou proměnnou hvězdou, jejíž jasnost kolísá mezi 0,4mag a 1,3mag v periodě přibližně 5.7 let. V triedru má však spíše oranžovou barvu. Betelgeuze je jednou z největších hvězd viditelných pouhým okem. Kdyby pokud by byla na pozici Slunce, tak by její okraj sahal až k pásu asteroidů. Leží ve vzdálenosti 500-600 světelných let.

Alnitak (ζ Ori) - levá hvězda opasku Orion je ve skutečnosti trojhvězdí. Blízko hlavní složky 1,9mag se v odstupu 2,7" nachází průvodce s jasností 4,2mag a v úhlové vzdálenosti 57" je další hvězdička 9mag, která se pravděpodobně do blízkosti Alnitaku pouze promítá. Všechny složky mají modrobílý odstín.

Mintaka (δ Ori) - pravá modrobílá hvězda opasku nedaleko nebeského rovníku. Jde o jeden z nejsnadněji rozlišitelných párů - bude nám stačit dalekohled s průměrem objektivu i 5 cm. Bleděmodrého průvodce 6,9mag uvidíme vedle hlavní složky v odstupu 52,6". Pravděpodobně jde o skutečný hvězdný pár, i když jsou složky od sebe vzdáleny půl světelného roku. Jejich vzájemná oběžná doba by tedy mohla trvat i milion let. Systém leží ve vzdálenosti 2 350 světelných let. Hlavní složka je navíc proměnnou hvězdou, ale s velmi malou změnou jasnosti (okolo 2,2mag).

ι Ori - pěkné trojhvězdí vhodné i pro malé dalekohledy. Vedle hlavní bílé složky (2,8mag) leží v odstupu 11,3" bleděmodrý průvodce 7,3mag. Další, načervenalý společník 11mag je pozorován ve vzdálenosti 50" od tohoto páru. Triedr zobrazuje v blízkosti ještě širokou dvojhvězdu Struve 747, která je tvořena složkami jasnými 4.8 a 5,7mag.

λ Ori - bílý společníci mají jasnost 3,5mag a 5,6mag, jejich vzájemný odstup je 4,4". Dva další, namodralí společníci leží 28", resp. 78" od tohoto páru. λ Ori označuje hlavu Orion a tvoří zajímavý trojúhelník s π-1 a π-2 Ori. Obě dosahují 4. hvězdnou velikost.

σ Ori - už dalekohledem s průměrem objektivu 5 cm můžeme u hlavní bílé složky 3,81mag odhalit dva průvodce. První 6mag leží v odstupu 41", druhý 7mag dělí vzdálenost 13" . V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 15 cm se v odstupu 11" přidá společník 10mag. V těsné blízkosti 0,2" od hlavní složky leží ještě další průvodce 6mag, ale jedině on s hlavní složkou fyzicky souvisí.

Trapéz - "Systém theta", leží v srdci samotné Velké mlhoviny v Orionu a je jednou z nejznámějších vícenásobných hvězd na celé obloze. Její čtyři hvězdy jasnosti od 5mag po 8mag tvoří čtyřúhelník nazývaný Trapéz. Několik hvězd 11mag uvnitř a okolo čtyřúhelníku patří nepochybně fyzicky do systému Trapéz. A co víc, uvnitř 5' plochy Trapézu se skrývá přes 400 velmi slabých hvězd, extrémně mladých objektů nedávno zrozených z obrovských mračen plynu a prachu. Hvězdy Trapézu jsou neobyčejně mladé, přibližně 30 000 let.

7.3mag
Ø 6.0' / 6.0'

VIC 54

< Dost možná nejhezčí asterismus na obloze! Pro své malé rozměry není však příliš vhodný pro binokuláry. Pouze majitelé obřích binarů uvidí, proč hvězdy otevřené hvězdokupy NGC 2169 dostaly název „37“. V angličtině se často označuje jako IC37. Nikoliv jako Index Catalogue, ale jako I See (number) 37.

Vic: V malých triedrech to nemá cenu ani zkoušet. Ani 25×100 ještě nestačí. Zvětšení kolem 50× je nutností. Pak se ale sedmatřicítka ukáže v plné parádě. Výhoda nepřevracejících dalekohledů je ve správné čitelnosti nebeského čísla. Spolu se Človíčkem je to můj nejoblíbenější cíl.

10x50: ☆☆☆☆☆
15x70: ☆☆☆☆☆
25x100: ☆☆☆☆☆
5.3mag
Ø 80' / 130'

VIC 48

< Výrazný řetězec více než 15 hvězd 5. až 8. magnitudy ve tvaru velkého „S“ rozkládající se mezi hvězdami Alnilam a Mintaka v Orionově pásu. Může zobrazovat i Orionovu zahnutou dýku, co má strčenou za opaskem.

Vic: Pěkný cíl pro malé triedry. Písmeno „S“ je hned patrné i přes množství dalších stálic hvězdokupy Collinder 70. Mintaka by mohla tvořit výchozí a Alnilam koncový bod dlouhého hada.

10x50: ★★★★☆
15x70: ★★★★☆
25x100: ★★★☆☆
8.5mag
Ø 20' / 20'

VIC 41

< Jen pár minut východně od Lambdy se nalézá další, donedávna neznámý asterismus. Tvoří ho sedm hvězd osmé a deváté magnitudy. Představit si motýla nečiní potíže.

Vic: Pojmenoval jsem ho po své objevitelce. Maggie ho našla náhodou při našem společném pozorování 2. 4. 2010 na Jítravě. Sám tam vidím kromě motýla i radioteleskop, ale motýl je lepší :þ

10x50: ★★★☆☆
15x70: ★★★☆☆
25x100: ★★★☆☆
7.6mag
Ø 20' / 21'

VIC 47

< Klaunův klobouk nebo také Oslovská čepice, případně i Metronom se nachází jeden stupeň severozápadně od Bellatrix v Orionu, Jde o poměrně výrazné seskupení šesti podobných hvězd s jasností kolem osmé magnitudy.

Vic: Musel jsem si vyhledat, jak taková Dunce Cap vypadá. U nás se to moc nenosilo, jedině snad Bílá paní…

10x50: ★★☆☆☆
15x70: ★★☆☆☆
25x100: ★★☆☆☆
6.2mag
Ø 15' / 30'

VIC 35

< Osm hvězd z otevřené hvězdokupy NGC 1981 tvoří obrazec ve tvaru prasátka, které malují děti na zeď.

Vic: Prasátko je trochu rozšláplé a ocásek má jen slaboučký, takže je potřeba trocha fantazie. Je to ale zajímavá odbočka při návštěvě mnohem známější Mlhoviny v Orionu.

10x50: ★★☆☆☆
15x70: ★★☆☆☆
25x100: ★★☆☆☆
3.5mag
Ø 35' / 30'

VIC 82

< Shodou okolností se v okolí hvězdy λ Orionis (Heka, Meissa) nachází seskupení hvězd připomínající práve řecké písmeno lambda. Jde o členy otevřené hvězdokupy Collinder 69. Samotná λ Ori je na vrcholu tohoto asterismu jako nejjasnější člen.

Vic: Díky velkému rozdílu magnitud není na první pohled tvar hned patrný. Pravá noha je vidět snadno, levou tvoří ale jen jedna hvězda a pletou se tam další, proto není zpočátku zcela zřejmé, jak jednotlivé hvězdy pospojovat.

10x50: ★★☆☆☆
15x70:★★☆☆☆
25x100: ★★★☆☆