Menší a nevýraznejšie souhvězdí jižní oblohy, které u nás není viditelné. Tato jednotvárná skupina hvězd leží pod Holubicí, hned západně od velmi jasné hvězdy Canopus ze souhvězdí Lodního kýlu. Nejznámějším objektem tohoto malého jižního souhvězdí je Kapteynova hvězda, červený podtrpaslík nejbližší k Zemi a kosmu. zdroj záření, který lze pozorovat na frekvenci 18,3 MHz. V roce 1925 se v souhvězdí Malíře objevila neobvyklá nova. V době objevu měla 2. magnitudu, postupně se však zjasnila až na 1mag. Pak postupně slábla, aby se opět po dvou měsících od svého prvního maxima zjasnila.
α Pic - nejjasnější hvězda souhvězdí, která svítí jako bod 3,3mag. Je vzdálena 99 světelných let.
β Pic - jedna z hvězd, u které se po záznamech družice IRAS z roku 1983 zjistilo, že je obklopena diskem chladné látky - zejména prachu a ledu. Ten byl později i vyfotografováný z obsevatória v Las Campanas v Chile 2,5 metrovým reflektorem Irénée du Pond. Disk se skládá z podobné hmoty, jaká se vyskytuje při vzniku planet, a tudíž tato hvězda by mohla být vhodným středem rodící se planetární soustavy. Na druhé straně svítivostí převyšuje Slunce až 60krát. Leží ve vzdálenosti 78 světelných let. Na obloze svítí jako modrobílá stálice 4. magnitudy.
ι Pic - dvojhvězda snadno rozlišitelná malým dalekohledem. Tvoří ji složky 5,6mag a 6,4mag, vzdálené od sebe 12,3 obloukové sekundy.
Kapteynova hviezda - červená hvězdička 8,8mag viditelná ještě triedru, v blízkém sousedství našeho Slunce. Je od něj vzdálena pouze 13 světelných let a po Barnardovy hvězdě z Hadonoše vykazuje největší vlastní pohyb - 8,7 úhlové sekundy ročně. O průměr Měsíce se tak její poloha změní za dvě století. Tento rychlý pohyb, v prostoru 280 km / s, objevil v roce 1897 holandský astronom Jacobus C. Kapteyn, po kterém se i hvězda nazývá. Její svítivost je 50-krát menší než svítivost Slunce.