Nádherná kulová hvězdokupa jihozápadně od oranžového Arkturu, při hvězdě 5 Serpente. Nejsnáze ji najdeme, když prodloužíme spojnici hvězd λ a α směrem na jih. Se svou jasností 6mag by mohla být z tmavších oblastí vidět i pouhým okem, triedr ji ukáže jako mlhavý obláček o průměru zhruba 17'. Na obloze si jí poprvé všiml v roce 1702 G. Kirche při pozorování neznámé komety. M5 leží ve vzdálenosti asi 24 500 světelných let, průměr se odhaduje na 80 ly a věk na 13 miliard let.

<100mm - M5 je velkolepou kulovou hvězdokupou i v malých přístrojích. Její průměr činí 12‘. Má jasné a zrnité jádro o velikosti 5‘, jehož jasnost nerovnoměrně ubývá do stran - na západě, jihu a východě je patrné mírné zjasnění. 20‘ na JJZ se nachází hvězda 6mag a na JZ na samém okraji hvězdokupy je při bočním vidění zřetelná i hvězda 12mag. Jinak se ale M5 nachází na čistém pozadí bez hvězd.

100/150mm - Při menším zvětšení ukáže dobře zhuštěné jádro a náznak rozlišení kolem okrajů. Při 100-násobném zvětšení jsou již její vnější části dobře rozložené na hvězdy.

200/250mm - Jádro je zrnité, halo kolem něj je nepravidelné a dobře rozlišitelné. Řetězce slabých hvězd směřují z okrajů na všechny strany kromě východu, kde se zdá být kulová hvězdokupa zploštělá.

300/350mm - 150x: jedna z nejkrásnějších kulových hvězdokup severní oblohy. Stovky bílých a žlutých hvězd jsou rozlišitelné od samotného okraje až po drsné halo. Pohled, i když je klamavý, vytváří představu 3D obrazu: rozlišitelné hvězdy jsou jakoby v popředí svítivého pozadí protkaného tmavými místy. Při velkém zvětšení rozeznáme množství hvězdných řetězců přímo ve hvězdokupě, ale i šířících se ve všech směrech směrem ven. Pouze východně je okolních hvězd méně. Na jihozápadním rozhraní je nápadná přední hvězda 10mag a na jihovýchodě se zase nachází dvojhvězda 5 Ser, tvořena žlutou složkou 5,1mag a načervenalým průvodcem 10mag vzdáleným od ní 11".

400/500mm - 18" (26. 7. 2006): při zvětšení 435x je hvězdokupa příliš velká pro pole a intenzivní jádro o velikosti 3,5' je rozlišeno do středu. Jádro má dvě snadno rozlišitelné paralelní hvězdné dráhy orientované V-Z, které překračují jádro na severní a jižní straně, a na západní straně severní dráhy je rozlišen extrémně hustý uzel hvězd.

Naked-eye - (26. 7. 2006): M5 bylo právě viditelné pouhým okem, ale blízká hvězda 5. magnitudy (5 Ser) odvádí pozornost od pozorování. Globulární hvězdný shluk se jeví jako slabý, velmi malý rozmazaný zář.

(21. 1. 2012): potvrzeno pouhým okem z návštěvnického centra Mauna Kea, i když blízká hvězda 5. magnitudy je mnohem výraznější.

Otevřená hvězdokupa na rozhraní se souhvězdím Štítu v emisním komplexu nacházejícím se od nás 5 700 světelných let, v sousedním spirálovém rameni Střelec-Kýl. Nejjasnější hvězdy M16 jsou velmi horké a velmi svítivé a hlavně ony ozařují část mlhoviny, která dostala populární název Orlí mlhovina (IC 4703). Tyto hvězdy jsou členy otevřené hvězdokupy, která má 6 magnitudu a 8100 hvězd, některé její hvězdy můžeme rozlišit menším dalekohledem. Stáří se odhaduje na 1-2 miliony let. Celá oblast je místem s intenzivní tvorbou hvězd, v komplexu najdeme ojedinělé tmavé kruhové skvrny - globule, zhuštěná mračna považována za zárodek hvězdného systému. Objekt je také zdrojem rádiových vln.

<100mm - M16 je mlhovinou velmi bohatou na hvězdy. Obsahuje 10 hvězd 8mag a několik desítek dalších hvězd do 11mag. Její velikost je 30'. Má tvar písmene „C“ s „vykrojením“ směřujícím na JV.

200/250mm - M16 je velkou, volnou spoustou 50 hvězd 8mag a slabších ponořených v Orlí mlhovině. O-III filtr efektivně zvýší jas mlhoviny. Ta obklopuje celou hvězdokupu a táhne se jižně. Ze severu do ní zasahuje tmavý klín v podobě neprůhledného prachového mraku.

300/350mm - 125x: mlhovinu ve tvaru vějíře ze severu překrývá v ostrém kontrastu přední tmavé prachové mračno, které proniká až k otevřené hvězdokupě tvořené 60 členy. Na severovýchodní straně je tenká, ostře ohraničená V-Z tmavá linie nazvaná "Tmavý sloup". Mnoho tmavých kuželů se tlačí do nitra mlhoviny.

Otevřená hvězdokupa velká skoro jeden stupeň, ve které leží asi 80 hvězd mezi 7,5mag a 11mag. Nejhezčí je na ni proto pohled při malých zvětšeních, dalekohledy s větším zorným polem a ve velkými binary. Hvězdokupa nemá centrální zhuštění, pouze několik malých shluků a párů.

400/500mm - 17.5" (7/26/95): zaplňuje 50' pole s okulárem 20 Nagler. Obsahuje přibližně 70 hvězd jasnějších než magnituda 11 a příliš mnoho slabých hvězd na to, aby se daly spočítat. Jsou zde dvě hvězdy 6.5 magnitudy poblíž severozápadního a jihovýchodního konce klastru (druhá hvězda není fyzickým členem) na okrajích pole (46' od sebe). Nejsou zde žádné bohaté podskupiny nebo centrální koncentrace, ale mnoho hvězd je uspořádáno do dlouhých řetězců a křivých smyček. Nejvýraznější je dlouhý řetězec orientovaný SZ-JV skrz střed. Viditelný jako skvrna na okraji Mléčné dráhy.

300/350mm - Slabá, kruhová skvrna rovnoměrné jasnosti. Při 200x zvětšení je na hranici rozlišení. Kolem kraje se mihotá kolem půl tuctu hvězd. Nejnápadnější je přední hvězda 12,5mag na SZ rozhraní.

200/250mm - 8" (22. 6. 1981): slabá, středně velká, velmi rozptýlená, žádné rozlišení. Tento kulový hvězdokup leží na hranici souhvězdí Had a Ophiuchus, 44' SV od hvězdy Tau Ophiuchi, vynikajícího dvojhvězdy s rozestupem 1,5".

400/500mm - 18" (19. 7. 2004): při zvětšení 225x se jeví poměrně slabá, středně velká, kulatá, slabě koncentrovaná. Průměr je přibližně 3,5' s bočním pohledem. Několik hvězd o magnitudě 15-15,5 je na západním okraji hala a několik jasnějších hvězd o magnitudě 13 je na západě a severozápadě. Při zvětšení 435x je na západním okraji hala skupina 3 nebo 4 hvězd o magnitudě 15 a jedna hvězda o magnitudě 15,5-16 je poblíž středu. Na tomto zvětšení se okraje jeví rozeklané.

18" (23. 8. 2003): při zvětšení 323x se jeví poměrně slabá, kulatá, poměrně rozptýlená s pouze širokou, poměrně slabou koncentrací. Hvězda o magnitudě 12,5 je na severozápadní straně a několik hvězd o magnitudě 13 je na jihozápadním okraji a dále na jihovýchodní straně. Mezi dvěma jasnějšími hvězdami na západní straně jsou rozlišitelné dvě hvězdy o magnitudě 15. Při zvětšení 435x je povrchová jasnost velmi skvrnitá a zdá se, že je na pokraji rozlišení, ale pouze jedna nebo dvě extrémně slabé hvězdičky jsou občas viditelné.

600/800mm - 24" (30. 7. 2016): při 260x; poměrně slabá, středně velká, kulatá, ~3' v průměru, velmi slabá koncentrace. Jasnejší hvězda 12,8 mag je těsně mimo severozápadní okraj a hvězda 13,5 mag je mimo jihozápadní okraj. Klastr byl velmi živý při 432x a několik slabých až extrémně slabých hvězd bylo rozlišeno kolem okrajů hala, včetně několika snadných jen mimo západní stranu. Několik velmi slabých až extrémně slabých hvězd se třpytí nad jádrem a hlavní částí hala, objevují se a mizí v zorném poli s viditelností, i když jen několik z nich bylo pravidelně viditelných.

Otevřená hvězdokupa jasnosti 6,5mag pozorovaná půl stupně severozápadně od M16.

300/350mm - V dalekohledu ji uvidíme jako trojúhelníkovou plochu, v níž se tlačí šest 7,5mag a slabších hvězd a zhruba 25 hvězd od 9mag do 11mag. Nejnápadnější členové jsou umístěni v tenkém oblouku směřujícím na východ.

400/500mm - 17.5" (8/10/91): při zvětšení 140x se jeví jako výrazný oblouk o velikosti 2' složený ze pěti hvězd, včetně hvězdy 7.5 magnitudy a dvojhvězdy na jihozápadním konci. Okolo tohoto oblouku je skupina asi dvaceti hvězd protáhlá ve směru sever-jih, která zahrnuje dva slabé páry. Mé pozorování okolního emisního komplexu Sh 2-54 je uvedeno níže.

NGC 6118 je často zmiňována jako jeden z nejnáročnějších objektů na seznamu Herschel 400.

300/350mm - středně velká, protáhlá ZJZ-VSV. Jedná se o velmi difúzní objekt bez koncentrace a se hůře definovanými okraji. Nachází se 17' JZ od SAO 141129 mag 6,2 v JV rohu Serpens Caput.

NGC 6070 je nejjasnější ve trojici s NGC 6070B 4,2' SV a NGC 60670C 5,6' SV

300/350mm - poměrně velká, difúzní, protáhlá ~ V-Z, téměř rovnoměrný povrchový jas. Hvězda 7. mag je 7' S.

400/500mm - poměrně jasná, velká, oválná 2:1 JV-SZ, široká mírná koncentrace. Nejjasnější z trojice s NGC 6070B 4,3' SV a 6070C 5,6' SV. Nachází se 7,9' JZ od SAO 121396 7. mag.

600/800mm - poměrně jasná, velká, protáhlá 2:1 JV-SV, 2'x1', obsahuje velké jasnější jádro, po obvodu slábne. Velmi slabá "hvězda" viditelná poblíž SV cípu je ve skutečnosti kompaktní HII oblast. Nachází se 8' JV od HD 145204 mag 6,7.

NGC 6070B se jevila jako velmi slabá, malá, protáhlá 2:1 ~S-J, nízká povrchová jasnost. Jedná se o těsný dvojitý systém a zaznamenaná elongace naznačuje, že oba systémy byly viditelné, ale ne samostatně rozlišené. NGC 6070C byla extrémně slabá, velmi malá, kulatá, průměr 12". Slabší průvodci jsou mnohem vzdálenější, ~590 milionů l.y., ve srovnání s NGC 6070 (~100 milionů l.y.).

900/1200mm - 375x; i při špatném seeingu NGC 6070 odhalila tři spirální ramena nebo oblouky ramen a také pár uzlů HII. Galaxie se jeví jasná, velká, protáhlá v poměru téměř 2:1 ~ JZ-SV, ~3'x1,5'. Na SV straně jasného jádra je vidět vnitřní spirální rameno. Vykazuje dobře definovaný vnější okraj, který vymezuje rameno v kontrastu se zjevně tmavší mezerou (prach), která je mezi tímto ramenem a vnějším spirálním ramenem. Zdá se, že vnější rameno vzniká severně od vnitřního a mírně se stáčí proti směru hodinových ručiček k východu a u svého vrcholu se ohýbá k jihu. Toto vnější rameno končí u velmi slabého, malého HII uzlu. Těsně za SV křivkou tohoto ramene se nachází druhý, o něco jasnější HII uzel o průměru 6"-10" (označený jako oblast IV). Další vnitřní spirální oblouk je symetricky umístěn na JZ straně jádra. Je však dosti špatně definovaný a postrádá ostrý okraj.

NGC 6070B je těsný dvojitý systém 4,3' SV od NGC 6070. Jádra jsou snadno rozlišitelná při vzdálenosti 16" S-J. Jižní složka (NGC 6070B NED2) je větší a zdála se být poměrně slabá, kulatá, průměr 0,4', malé jasné jádro. Severní složka (NGC 6070B NED1) je také poměrně slabá a kulatá, ale menší - asi 15" průměr. NGC 6070C, jen 1,3' SV [PA 35°], je jasnější než obě složky NGC 6070B a jeví se jako středně jasná, poměrně malá, kulatá, průměr 20", středně jasná na povrchu.

Známá i jako Shane1.

400/500mm - 740x, bez filtru, 6m4, Lze ji snadno rozpoznat jako slabou hvězdu v přehlídkovém zvětšení. Od 600x (pupila 0,65mm) jasně plochá. V 740x (pupila 0,55mm) lze plochu vidět o něco lépe. Není ale vidět více než malý jasný disk, který se směrem do středu mírně zesvětlí a má rozptýlené okraje. PN velmi dobře reaguje na filtry a s UHC filtrem je výrazně jasnější než sousední hvězda na západě. Ve středu mlhoviny lze vidět poblikávající centrální hvězdu, ale z okolní mlhoviny těžko vyčnívá.

400/500mm - 75x filtr [OIII], 7m+ Překvapivě, i bez filtru. Za PN lze považovat slabé zjasnění (pupila 6 mm). S filtrem vypadá objekt naprosto nápadně, ale je ho stěží vidět přímo. PN lze pozorovat jako protáhlou plochu 3:1 s hlavní osou asi 7' dlouhou. PN má okraje, které se difúzně zužují. Žádné další struktury se neobjevují.

400/500mm - 283x, 6m5+ Strukturované galaxii dominuje stelární jádro. Viditelná zauzlení na S a J. Severní uzel je jasnější, úzký a protáhlý 3:1 JV-SZ. Na SZ je rameno, které lze vysledovat pouze v krátké vzdálenosti. Na jižním uzlu je také krátké rameno ve V směru. Jádro samotné je obklopeno slabým halem až po úroveň ramen, které se zdá být odděleno od jádra na delší západní straně tmavou oblastí.

600/800mm - 24" (25. 7. 14): při zvětšení 260x se tento vícepažící přička jevila jasná, poměrně velká, protáhlá ve poměru 3:2 ~S-J, výrazně soustředěná s výrazným, velmi jasným jádrem. Mírně jasnější přička (poměrně nízký kontrast) se táhne od JJZ k VSV. Na severním konci přičky je patrný začátek spirálního ramene ve formě protáhlého záře, které se táhne velmi krátkou vzdáleností na severozápad. Pohled se zlepšil při zvětšení 385x s výrazným náznakem druhého spirálního ramene, které začíná na jižním konci přičky a začíná se ohýbat na východ. Obsahuje jasné, ostré jádro hvězdy. Hvězda 10. magnitudy je 3' SV a hvězda 12. magnitudy je na jihozápadním okraji.

900/1200mm - 48" (5/1/19): při 545x; skvělá přička s prstencovou spirální strukturou, velmi ostře soustředěná s intenzivním, kulatým jádrem. Centrální přička o délce 1,25' byla snadno viditelná a táhla se od JZ na SV, a měla poměrně rovnoměrnou jasnost povrchu. Poměrně nízký kontrastový kruh byl viditelný kolem přičky a jádra. Severní spirální rameno bylo připojeno na severním konci přičky a stočilo se ve směru hodinových ručiček, táhnoucí se na západ asi 1,5'. Výrazné jižní rameno bylo poměrně rovné a táhlo se 1,25' na VSV od jižního konce přičky (pod pravým úhlem). Rozptýlená východní část hala má nízkou, ale nepravidelnou jasnost povrchu. Hvězda 12. magnitudy je na jihozápadní straně, 1,2' od středu a hvězda 10,3. magnitudy je 2,9' na JV. Křivka hvězd se táhne přímo na jih od galaxie a několik hvězd je blízko na západ.

UGC 9830, nacházející se 36' na JV, se jevil slabý, poměrně velký, extrémně tenký viděný z boku, ~10:1 ZJ-VSV, ~1,5''x0,15', velmi nízká téměř rovnoměrná jasnost povrchu. Hvězda 13,6. magnitudy je připojena na východním okraji poblíž středu a ruší pozorování.

400/500mm - 51x, první 7m0 I za vynikajících podmínek velmi obtížně pozorovatelná. Pouze s max. pupilou. Viditelná jako velké, kulaté, extrémně slabé zjasnění SZ od hvězdy 9mag

600/800mm - 113x-293x, 6m5+ Snadno a okamžitě viditelná při 113x jako velké plošné rozjasnění. GC vypadá mírně zrnitá i při malém zvětšení. Vyšší zvětšení 172x ukazuje GC stejně dobře, zvyšuje se zrnitost. Při 293x lze pozorovat uvnitř GC několik slabých hvězd, ale samotná GC zmizí.

400/500mm - jasná, velmi malá, kulatá, průměr 0,8'. Ostrá koncentrace s nápadným 20" jádrem o vysoké povrchové jasnosti obklopeným mnohem slabším halo mírně protáhlým ~V-Z. Hvězda 15-15,5 mag je viditelná jen na JZ okraji 23" od středu. Tvoří nápadný dvojitý systém (Arp 91 = VV 244) s NGC 5954 připojenou na SV okraji, 46" mezi středy. NGC 5951 leží 16' JZ.

600/800mm - velmi jasná, středně velká, mírně protáhlá, ~45 "x35", ostře koncentrovaná s velmi jasným malým jádrem. Na JZ okraji se nachází hvězda 15. mag. Tvoří jasný, částečně se překrývající dvojitý systém (Arp 91) s NGC 5954 na SV straně.

600/800mm - 24" (6/27/14): slabá, malá, mírně protáhlá (jádro), 15"x12". Často jsou viditelné velmi slabé prodloužení (ramena) směrem SZ-JV a rozměry se zvětšují na 30"x12". Nejjasnější je v triu (KTG 61) s CGCG 021-081 1,6' ZJZ a CGCG 021-083 2,4' JJZ.

24" (5/29/14): slabá až dost slabá, poměrně malá, protáhlá 4:3 S-J, 0,4'x0,3'. Pozorovány nebyly pozoruhodně protáhlá ramena směrem na sever a jih.

900/1200mm - 48" (1. 5. 19): při zvětšení 545x; tato neobvyklá galaxie obsahuje jasné protáhlé jádro 0,3'x0,2'. Spirální rameno je připojeno na východní straně a je nejjasnější u kořene. Pokračuje jako difúzní, nízká jasnost povrchu směrem na jih a mírně se zakřivuje, konvexní na východ, celková délka je ~40". Druhé slabé slapové rameno je připojeno na severozápadní straně jádra. Toto tenké rameno pokračuje rovně na sever po dobu 1' s jasnějším koncem na severu. Slabá, přerušená část se táhne na jihovýchod od severního koncového bodu a nebyla viděna.

400/500mm - 17.5" (14. 5. 1988): slabší člen interagujícího systému s NGC 5996 (Arp 72). Velmi slabá, extrémně malá. Vypadá jako téměř nehvězdný uzel jen 1,5' JV od středu NGC 5996. Hvězda 14. magnitudy leží 1,3' SV.

900/1200mm - 48" (5/15/12): při zvětšení 488x se jevila poměrně slabá až středně jasná, malá, protáhlá ve směru V-Z, 20"x10", postupně se zesiluje směrem ke středu. Tato galaxie je slabší člen interagujícího páru Arp 72 a nachází se jen 1,5' od středu NGC 5996. Spirální rameno z NGC 5996 směřuje jihozápadním směrem k NGC 5994, ale pár není propojený.

400/500mm - 257x, bez filtru, 7m+ Slabá PN. Bez filtru je velmi obtížné ji detekovat. Jeví se kulatá s rozptylenými, zužujícími se okraji. Žádné další struktury nejsou vidět. [OIII] přináší mírné zlepšení, ale žádné další podrobnosti.

400/500mm - 225x, UHC, 6m4 Docela těžký Abell navzdory jasnému vzhledu na modrých a červených POSS deskách. Neviditelný bez filtru, při 129x + [OIII] jako difúzní záře, nejlépe s 225x a UHC, malá, kulatá, žádné ostré vymezení, žádné další podrobnosti, je obtížné ji nepřímo udržet.