Malé, ale výrazné souhvězdí jižní oblohy, v našich zeměpisných šířkách není viditelné. Nachází se v Mléčné dráze obklopené Pravítkem, Kružítkem, Oktantem a Dalekohledem, takže tuto část oblohy můžeme považovat za část vybavení navigátorů starých časů. Tři jasné hvězdy souhvězdí září na vrcholech rovnoramenného trojúhelníku, který se pro jeho pravidelný tvar a blízkost Tolimanem s Hadarom z Kentaura dá na obloze snadno najít. Na jeho severním okraji je pouhým okem během dobré noci vidět rozptýlená otevřená hvězdokupa NGC 6025.
Atria (α TrA) - nejjasnější hvězda souhvězdí je stálicí 2. magnitudy. Oranžová barva této stálice je nápadná už při pohledu pouhým okem. Leží ve vzdálenosti 80 světelných let. Její název Atria je zkratkou slov alfa Triangulo Australis, kterou letečtí navigátoři zavedli během 2. světové války.
β TrA - hlavní složka jasnosti 2,9mag má v odstupu 155 "slabého průvodce 14mag, který s ní však fyzicky nesouvisí. Jasnější složka má bílý odstín a je vzdálena 40 světelných let.
S TrA - další jasná Cefeida. Tentokrát s periodou 6,323 dne a rozpětím magnitud od 6,1 po 6,7.
R TrA - Cefeida měnící svoji jasnost o jednu necelou magnitudu: 6-6,8mag v periodě 3,389 dne. Pro takto rychle se měnící cefeidy je určení její jasnosti jednou za jednu noc nedostatečné.
NGC 6025
Rozptýlená otevřená hvězdokupa celkové jasnosti 5,5mag. Je tvořena 30 hvězdami přibližně 9. magnitudy, dalších 100 má nižší jasnost. Snadno se pozoruje triedru nebo malým dalekohledem, ve kterém vynikne jedna stálice 7. magnitudy. Hvězdokupa je od nás vzdálena 2 700 světelných let.
400/500mm - 18" (7/7/02 - Magellan Observatory, Austrálie): při zvětšení 76x pomocí 27mm Panoptic byl tento shluk velmi pěkný pohled. Vypadal volně, ale jasně a velký, ~13' v průměru, s 50-60 rozlišenými hvězdami. Několik desítek hvězd má magnitudu 11,5 nebo jasnější a zdá se, že tvoří nepřetržitou smyčku nebo přehnaný tvar "S" bez centrální koncentrace! Při zvětšení 128x bylo viditelných ~80 hvězd, ale shluk byl opravdu příliš velký pro dobrý pohled při této síle. Dvě jasnější hvězdy magnitudy 7 a 8 jsou na jihovýchodním konci (HD 143448, ta severní, je nejjasnější ve shluku a je typu Be) s hvězdami magnitudy 8,5 a 9 poblíž severozápadního okraje.
NGC 5979
Planetární mlhovina, kterou objevil John Herschel 24. dubna 1835. Její zdánlivá hvězdná velikost je 11,5. V 450 mm dalekohledu při 170x zvětšení s UHC filtrem se objevuje kruhového tvaru, poměrně jasná, ale menších rozměrů - 12 ". Při 230x zvětšení je plošná jasnost poněkud nepravidelná s velmi slabým halem kolem jejích okrajů. Planetárka je umístěna v bohatém hvězdném poli 2,7' jižně od hvězdy 10mag, směrem východně od ní se zase táhne řada 12-13mag hvězd.
400/500mm - 18" (7/7/02 - Observatoř Magellan, Austrálie): při zvětšení 171x a použití UHC filtru se NGC 5979 jevila středně jasná, malá, kulatá. Disk měl přibližně průměr 15" a byl poměrně rovnoměrně osvětlený. Jevila se větší než velikost uvedená v katalogu, která je 8". Při zvětšení 228x (bez filtru) byla povrchová jasnost mírně nepravidelná s možným velmi slabým halem nebo s halem, které se zeslabuje na okrajích. Nachází se v bohatém hvězdném poli s hvězdou 10. magnitudy 2,7' na jih. Východním směrem se táhne charakteristická stopa hvězd o magnitudě 12-13. Nachází se v severozápadním rohu souhvězdí Jižního trojúhelníku, asi o stupeň od hranice se souhvězdím Norma.
NGC 5844
V 450 mm dalekohledu při 170x zvětšení a s použitím UHC filtru je tato planetárka poměrně jasná a velká. Je prodloužena 55 "x 40" V-Z a na severní straně se ukazuje určité zjasnění, což dává planetárke bipolární tvar. 3' severovýchodně leží hvězda 9mag a hvězda 10,5mag se nachází 2,5' západně.
400/500mm - 18" (7/10/05 - Observatoř Magellan, Austrálie): vynikající pohled na tento zajímavý objekt při zvětšení 128x s UHC filtrem. Při této kombinaci se planeta jevila středně jasná a velká s nepravidelným tvarem a jasem povrchu, ale protáhlá ve směru ZJZ-VSV o velikosti přibližně 0,9'x0,7'. Při zvětšení 228x je severovýchodní konec jasnější a větší a střed se zdá stlačený, zejména na severní straně s malým, slabým prodloužením nebo uzlem na jihozápadním konci. Bez filtru při zvětšení 228x se nachází poměrně blízká dvojhvězda (B 832 = 9/10,5 ve vzdálenosti 5") 3' severovýchodně a velmi blízká, slabá dvojhvězda leží 1,3' jihovýchodně od středu. Nachází se 3° východně od hvězdy Alpha Circini o jasnosti 3,2 mag.
18" (7/8/02 - Observatoř Magellan, Austrálie): tento poměrně jasný, středně velký planetární objekt byl velmi zajímavý při zvětšení 171x a s UHC filtrem. Byl protáhlý ve směru V-Z, přibližně 55"x40". Na konci na následující straně byl jasnější s výřezem nebo prohlubním na severní straně, které dávalo dojem bipolární struktury. Nachází se v bohatém hvězdném poli souhvězdí Jižního trojúhelníku 3' jihozápadně od dvojhvězdy o jasnosti 9 mag (9/10,5 ve vzdálenosti 6"). Také se nachází hvězda o jasnosti 10,5 mag 2,5' východně.