Struve 2653 - dvojhvězda, v dalekohledu s průměrem objektivu do 150 mm je velmi těsným párem, nestejně jasných žlutobílých hvězd (6,9mag, 9,7mag), které vyžadují přiměřené zvětšení na rozlišení. Leží ve vzájemném odstupu pouze 2,6".
Burnham 441 - na tuto dvojhvězdu nám mohl postačit 100 mm dalekohled. Představí se jako barevný kontrast zlaté a modré složky. Rozdíl v magnitudy je velký, zlatá složka dosahuje 6,2mag, modrá pouze 10,7mag. Leží v odstupu 5,9".
Struve 2455 - trojhvězdí, v 100 mm dalekohledu atraktivní pár jedné bílé a dvou namodralé složek. Nejjasnější složky (7,4mag a 8,5mag) leží v odstupu 6,6". Půl stupně na SSV se ve stejném zorném poli nachází dvojhvězda Struve 2457, která sestává z bílé 7,5mag a modravé složky 9mag, ležících ve vzájemné vzdálenosti 10,3".
Struve 2540 - trojhvězdí. V 100/150 mm přístroji poměrně těsný pár (5,1") sestává z nestejně jasné bílé 7,3mag a modravé složky 8,8mag. Průvodce 12,4mag leží 147" daleko.
VIC 1
Asi nejznámější asterismus na obloze. Jde náhodné seskupení hvězd, nikoliv opravdovou otevřenou hvězdokupu. Šest hvězd skoro v přímce a k tomu čtyři jako háček tvoří překrásný cíl pro triedry. S vyhledáním pomůže Albireo ležící necelých 8° severně.
Vic: Od malička jsem v tom viděl nakloněnou rovinu, desku podloženou lichoběžníkovým hranolem. Zřejmě kvůli poloze, v jaké ji v našich šířkách nejčastěji vídáme. Navíc nebyla tehdy uváděná v žádném běžném atlase. O to příjemnější byl její náhodný objev při hledání Albirea. NGC 6802 je pak kulička právě z ní skutálená.