Kulová hvězdokupa mírně eliptického tvaru v jižní části souhvězdí, jejíž jasnost nepřevyšuje sedmou magnitudu. První ji objevil Ch. Messier 5. června 1764 jako pátou kulovou hvězdokupu nalezenou v průběhu jednoho týdne v tomto souhvězdí. Leží blízko středu Galaxie, od Země je vzdálena 27 000 světelných let Na obloze se v její těsné blízkosti nacházejí další kulové hvězdokupy NGC 6293 (8,4mag) a NGC 6284 (9,5mag).

100/150mm - 100x: M19 je jasná, ale malá kulová hvězdokupa s S-J prodlouženým oválným halem. Jádro leží mimo centra na sever od něj. Pár rozptýlených hvězd je rozlišitelných kolem okraje kulové hvězdokupy, zvláště na jeho jižním rozhraní.

300/350mm - 150x: M19, snad nejatraktivnější objekt v souhvězdí, má dobře rozlišitelné 8'x6' SSV-JJZ halo ve tvaru vejce, obsahující 4'x3' oválne jádro, které je velmi nestejně zhuštěné. Větší zvětšení odhalí mix jasných shluků a tmavých skvrn. Stovky nepravidelně rozmístěných částečně rozlišitelných hvězd jsou umístěny ve svítivě mlhavém pozadí. Hvězdný řetězec se točí kolem jižní strany jádra. Přední hvězdy 12mag a 12,5mag leží v hale na severovýchod a severozápad od jádra. 40' dlouhý řetězec 11-12mag hvězd se táhne mezi okolními hvězdami kupy na severním konci hala. Krátký VJV-ZSZ řetězec v poli předních hvězd leží na jižním okraji kulové hvězdokupy.

400/500mm - jasná, středně velká kulová hvězda neobvyklého vzhledu s protáhlým halo ~6'x4,5' (protáhlé SZ-JV) a jasným 3,5' jádrem. Při zvětšení 220x se hvězdokupa rozpadá na několik desítek hvězd a při zvětšení 500x je na celé ploše kulové hvězdokupy rozlišeno nejméně 50 hvězd. Na JV straně hvězdokupy je několik řetězců hvězd s tmavým pruhem mezi řetězci. Nejjasnější hvězda (v popředí?) je na SV straně.

200/250mm - 8" (17. 7. 82): živé, na severním okraji jsou rozlišeny dvě nebo tři velmi slabé hvězdy.