Nejkrásnější otevřená hvězdokupa v souhvězdí, jejích 150 dobře viditelných členů mezi 9-12,5mag se tísni na ploše jednoho stupně. Patří k nejjasnějším otevřeným hvězdokupám severní oblohy, dosahuje 5,6mag. Objevil ji Charles Messier v roce 1764. Je starší a více vyvinuta než M36, a na rozdíl od ní obsahuje přinejmenším tucet červených obrů. Dohromady počítá přibližně 500 hvězd rozptýlených ve skutečném průměru přes 25 světelných let. Nachází se ve vzdálenosti přibližně 4 500 světelných let.

V triedru je vidět jako jasná mlhavá skvrna s črtajúcimi se hvězdami, které dobře rozliší už malý dalekohled.

<100mm - Tato hvězdokupa je velmi jasná a hezky nahuštěná. Obsahuje asi 10 hvězd 10mag, mezi nimi je pak vidět dalších asi 20 hvězd 11 až 12mag. Na pozadí se nacházejí další desítky hvězd, které však nelže rozlišit, a tvoří tak světlý podklad hvězdokupy. Směrem na východ je vidět tmavý předěl, za kterým se nachází dalších asi 10 rozlišitelných hvězd 11mag na rozmazaném, světlém poli.

100/150mm - V dalekohledu je nádhernou spoustou hvězd, podobnou ve vzhledu jako M11 ze Štítu. Je jasná, velká a velmi bohatá s přinejmenším 75 viditelnými hvězdami. Stelární hustota je značně větší ve vnitřních regionech. Jasné hvězdy jsou nápadné hlavně v jižní části kupy. Na rozdíl od M36 a M38 je značně bohatá a kompaktnější.

200/250mm - V dalekohledu rozlišíme stovku hvězd mezi 9-13mag. V kupě vyniká hlavně nápadný řetězec hvězd 9-10mag seřazených S-J. Okolní pole je bohaté a obsahuje nápadnou červenooranžovou hvězdu jižně od kupy.

300/350mm - Dalekohled přidá, ve srovnání s menším průměrem, dalších 50 hvězd, přičemž s okolím můžeme napočítat až 200 hvězd. Většina těch jasnějších je uvnitř trojúhelníkové plochy. Jeden vrchol trojúhelíka ukazuje na západ, další dva na jihozápad a severozápad. Několik tmavých mezer se zařezává do rozhraní trojúhelníku a jedna úzká tmavá linie se klikatí mezi hvězdami.