Tentokrát nejde o galaxii, mlhovinu ani o hvězdokupu, ale o slabou dvojhvězdu. Pozoroval ji v 17. století známý tvůrce souhvězdí Jan Hevelius, který se však chybně domníval, že se kolem hvězd nachází mlhovinový oblak. Jako nezřetelnou dvojhvězdu ji indentifikoval v roce 1764 i Charles Messier, a přesto, že v její blízkosti žádnou mlhovinu neviděl, zařadil tuto dvojhvězdu navždy do svého katalogu. Jedná se však pouze o optickou dvojhvězdu, podle měření družice GAIA je vzdálenost západní složky okolo 1000 světelných let, východní zhruba 500 sv. roků.

Nachází se severovýchodně od hvězdy 70 UMA (6 mag) poblíž velmi jasné hvězdy Megrez (3,3mag). Obě složky tvoří 50"od sebe vzdálený pár hvězd jasnosti 9mag, resp. 9,3mag. Západně od M40 leží galaxie NGC 4290, viditelná v dalekohledu s průměrem objektivu 250 mm jako slabý ovál se slabým stelárním jádrem. Západně od NGC 4290 se nachází další galaxie, která je pojmenovaná NGC 4284 a vypadá jako velmi slabý kruhový obláček.