Známá spirální galaxie v severní části souhvězdí, která byla s nedalekou gravitačně vázanou M82 objevena v roce 1772 J. E. Bodem. Charles Messier je přidal do svého katalogu v únoru 1781. Obě jsou nejjasnějšími představiteli v malé skupině galaxií ve Velké medvědici, která zahrnuje zhruba 12 galaxií, nazvané Skupina galaxií M81. Vzdálenost centra této kupy je asi 10 milionů světelných let, čímž je po kupě galaxií v Sochaři vzdálené 8 milionů světelných let, nejbližší skupinou galaxií k Místní skupině. Kromě M82 zahrnuje například NGC 2976 a NGC 3077 - také z Velké medvědice, NGC 2366 s NGC 2403 ze Žirafy, či NGC 4236 z Draka. Skutečný průměr M81 dosahuje 70 000 světelných let. V roce 1993 v ní byla pozorována jedna supernova.

Odlišný tvar M81 a M82 je evidentní již v triedru 10×50: M81 je oválná, M82 je více protáhlá. Obě patří k nejjasnějším galaxiím na obloze. M81 je také jedním z nejvzdálenějších vesmírných objektů viditelných ještě i pouhým okem, tedy jen tak bez dalekohledu. Před tímto náročným pozorováním má cenu si poznamenat, že galaxie má celkovou jasnost 6,9mag, její plošná jasnost ale bude ještě o něco slabší. V důsledku toho, identifikování podobně slabých hvězd bude nezbytné pro její správné rozpoznání. Při svém prvním pokusu se ale předem připravte k nezdaru. M81 je totiž součástí řetězce slabých hvězd, který začíná stálicí 24 Ursa Majoris. Abychom tedy nabyli pevné přesvědčení, že M81 skutečně vidíme a abychom si byli jisti, že se vyznáme v zmatku slabých hvězd, musíme nejdříve některé tyto hvězdy po pořádku přesně identifikovat. Postupovat systémem podívat se nahoru a jednoduše říci: "Ano, já ji vidím", není správné.

Začneme hvězdou HD 83489 (V = 5,7), jeden a půl stupně západně od galaxie a budeme pokračovat hvězdou HD 89343 (V = 6,0) na východním konci řetězce. Mezi nimi by měly být vidět (blýsknout se je lepší slovo) přinejmenším tři na hvězdy podobné objekty. První, hned západně od HD 89343, je stálice HD 87703 (V = 7,1). Pokud není bez váhání viditelná zhruba 25% z celkového pozorovacího času, pravděpodobně je M81 mimo dosah. Mnohem těžší (10% z celkového času) je rozpoznatelná skupinka hvězd tvořena HD 86458 (V = 8,0), HD 86574 (V = 8,2) a HD 86677 (V = 7,9), která vypadá jako jeden objekt. Díky zmíněným třem hvězdám bude jeho celková jasnost V = 6,8, ale jeho rozloha způsobuje, že plošná jasnost bude menší než jedna hvězda téže magnitudy, což dělá skupinku těžší identifikovatelnou. Třetí objekt, viditelný na správném místě pouze 5-10% z celkového času bočním pohledem, je galaxie M81! I když se to snadno říká, neměla by vypadat jako obyčejná hvězda, ale připomínat spíše sotva viditelného nestelárneho člena vzdálené galaktické kupy ve velkém dalekohledu. Její polohu je vhodné si ověřit ještě i určením další hvězdy HD 85828 (V = 7,7), nacházející se 40' jižně od ní.

<100mm - M81 je jednou z nejkrásnějších galaxií, která zaručeně zaujme každého pozorovatele i s takto malým přístrojem! Je opravdu velmi jasná a to na celé své ploše o rozměrech 20’x10‘. Spirální struktura zde však bohužel není rozpoznatelná.

200/250mm - 100x: M81 je pěkný jasný ovál, který se postupně zjasňuje směrem k nápadnému, eliptickému, nestelárnemu jádru. Bočním pohledem se mohou blýsknout velmi slabé spirální ramena: dva pásy jsou viditelné v SSZ spirálovém rameni. Dvě hvězdy 11mag jsou umístěny v hale jižně od jádra galaxie, třetí leží ZSZ od jádra, poblíž rozhraní hala.

400/500mm - 150x: Velkolepá galaxie! M81 se rozprostírá přes celé zorné pole. Její halo je vypouklý ovál, jehož okraj je slabší plošné jasnosti, ale může se rozšířit při pohledu periferním viděním. Bočním pohledem můžeme zpozorovat široké, mlhavé a nezřetelné spirální ramena: na JJV od jádra, se nachází tenká spirálová struktura, oddělená od něj tmavou mezerou. Spirálové rameno SSZ od jádra je širší a mnohem kratší. Dvě atraktivní dvojhvězdy leží JJZ od galaxie: ADS 7565 je atraktivním párem hvězd 10,9mag v odstupu 9 "a ADS 7566 je velmi těsným párem hvězd 9,5mag v odstupu 2,1".

300/350mm - 13.1" (18. 1. 1985): extrémně slabé rameno připojené na jihovýchodním konci poblíž dvou hvězd a stáčí se na východ.

900/1200mm - 48" (4/15/10): ohromující pohled na M81 při 267x (21mm Ethos) a 330x (17mm Nagler). Galaxie je protáhlá 2:1 SSZ-JJV a rozprostírá se alespoň 20'x10'. Jasnost postupně stoupá směrem ke středu od velkého, velmi jasného oválného jádra, ale ve středu je přerušena extrémně jasným, kvazi-stelárním jádrem. Jasné spirální rameno se připojuje k galaxii na severozápadním konci a prudce se ohýbá na jih, přechází přes hvězdu 12. magnitudy ležící 5' SZ od středu. Jak se vydává na jihovýchod, rameno se odděluje od hlavního záře galaxie a lze jej sledovat, jak prochází těsně severně od dvojhvězdy STF 1387 = 10,8/10,8 při 9", končící na severovýchodě u výrazné dvojhvězdy STF 1386 = 9,3/9,3 při 2,1". Celková délka tohoto ramene je ~15'. Druhé hlavní rameno je výraznější, připojuje se k hlavnímu tělu na jižním konci. Toto rameno je mnohem jasnější v úzkém oblouku, když se ohýbá na jižním konci. Jižní rameno je stále relativně úzké s velmi dobře definovaným okrajem, když se ohýbá na SSZ a postupně se odděluje od hlavního těla.

Holmberg IX byl viditelný 10,5' V od středu M81. S touto trpasličí galaxií uprostřed okuláru byl vnější halo M81 viditelné poblíž okraje pole. Při 330x bylo velmi slabé, poměrně velké, průměr 2', kulaté, rovnoměrná nízká jasnost povrchu bez patrné koncentrace. Galaxie je zasazena do draka, který zahrnuje hvězdu 13. magnitudy 1,3' J.