NGC 1266 je čočková galaxie v souhvězdí Eridanus. Ačkoli v současnosti neprobíhá žádná výrazná tvorba hvězd, v nedávné minulosti prošla obdobím intenzivní tvorby hvězd, které skončilo přibližně před 500 miliony lety. Galaxie hostí zastřené aktivní jádro galaxie. Z jádra galaxie vychází masivní molekulární odtok s hmotností 2,4 × 107 M☉ vodíku, který probíhá rychlostí 110 M☉ ročně. Méně než 2% plynu (2 M☉ ročně) uniká z galaxie. Nejpravděpodobnější příčinou tohoto odtoku je působení hybnosti na paprsek aktivního jádra galaxie. Současná pozorovaná míra tvorby hvězd (SFR) přibližně 0,87 M☉ ročně je výrazně nižší než se očekávalo pro galaxii s těmito vlastnostmi, potlačena faktorem 50 až 150. Autoři předložili několik hypotéz, které by mohly vysvětlit tyto pozorování. Nejpravděpodobnější scénář je, že molekulární odtok poháněný aktivním jádrem galaxie vytváří turbulenci v jádře, která brání gravitačnímu kolapsu molekulárních oblaků. NGC 1266 je první známou galaxií střední hmotnosti, která prokazuje potlačení tvorby hvězd působením aktivního jádra galaxie. Existují dvě hypotézy, které vysvětlují jadernou aktivitu NGC 1266 a nadměrné vyzařování ve vzdáleném infračerveném pásmu. Buď je v jádře přítomna silně zastřená ultrakompaktní tvorba hvězd, nebo je přítomno silné zastřené aktivní jádro galaxie, které přesahuje to, co bylo odvozeno z jiných pozorování. Obě scénáře mají své problémy. Černá díra ve středu galaxie pravděpodobně roste podle vztahu M-sigma a nakonec odtok způsobí odstranění většiny plynu z jádra.

400/500mm - 17,5" (7. 1. 1989): slabý, malý, oválný 3:2 ~východ-západ, rovnoměrný povrchový jas. Hvězda 13,5 magnitudy je 1,5' jihojihozápadně.

Zdroj Wikipedia