Slabá mlhovina dlouhá téměř tři stupně, která dostala název pro svůj tvar připomínající obrysy stejnojmenného státu v USA. I přes své slabší plošné jasnosti je však zajímavým cílem pro vizuální pozorování. Pouhým okem je sice vidět pouze pro pár vyvolených (vyžaduje minimálně UHC filtr), ale během těch nejlepších pozorovacích podmínek se jí nejjasnější část může blýsknout už v triedru 10 × 50. Zatímco s UHC filtrem je ještě těžko definovatelná, s H-beta můžete mlhovinu snadno najít už obyčejným zametáním i ze své vlastní zahrady. Ukazuje se jako podlouhlý pás s ostrými hranicemi velikosti tří stupňů, hned na sever od hvězdy ξ Persea, přesně stejný jako je zakreslen ve většině hvězdných map.

<100mm - velmi velká a slabá, velmi protáhlá ZSZ-VJV, ostřejší a jasnější na ZSZ okraji, velmi nízká plošná jasnost. Lepší kontrast s H-beta filtrem.

200/250mm - v dalekohledu s použitím jiného mlhovinového filtru než H-Beta je pouze nepatrným zjasněním oblohy. Mlhovina je velmi velkým, slabým 3 x 1 stupně dlouhým obloukem. S filtrem H-Beta je možné spatřit struktury slabší plošné jasnosti.

300/350mm - mlhovina je přes H-beta krásně viditelná, její tvar je velmi výrazný a těžko se popisuje, myslím, že když si podíváte na mapě tvar Kalifornie můžete si představit v tomto tvaru mohutný oblak, který je nejjasnější ve svém středu a hlavně na okrajích, které postupně slábnou.

400/500mm - navzdory své pověsti náročného objektu se jednalo o snadný, fascinující objekt při zvětšení 64x s H-beta filtrem. Mlhovina Kalifornie je OBROVSKÁ a táhne se přes dvě okulárová pole i při použití Naglera 31, takže její celková délka přesahuje 2,5 stupně a s proměnlivou šířkou 15'-30' se táhne ZSZ-VJV. V-Z hranice je s filtrem dobře vymezená, zejména v obecném okolí Xi Persei (prostřední ze tří hvězd viditelných pouhým okem v noze Persea kolineární s Plejádami) na jižním okraji a dlouhý rovný úsek na severním okraji. Podél severního okraje se nachází jakási vláknitá, mihotavá struktura podobná pohledu na mlhovinu Řasy v malém dalekohledu!

V blízkosti východního a západního okraje je však mlhovina slabší a neuspořádanější. Mlhovina se zužuje směrem k východnímu konci, kde se v blízkosti skupiny hvězd nacházejí další jasnější pruhy a tmavé intruze. Části centrální oblasti jsou zřetelně slabší bez zjevné struktury. Na západním okraji je struktura rovněž chaotická s nepravidelnou směsí slabé mlhoviny a tmavších prázdných míst. I při zvětšení 64x je zde toho hodně k vidění a já jsem strávil 30 minut hledáním struktury po celé délce.