Planetární mlhovina v souhvězdí Býka. Objevil ji astronom William Herschel 13. listopadu 1790. Poslední odhady její vzdálenosti od Země činí 1 520 světelných let. Jasná planetární mlhovina s neobvykle jasnou centrální hvězdou (9,4mag).

300/350mm - V dalekohledu můžeme navíc v poměrně velkém disku spatřit, že je slabší na SV a JZ rozhraní, čímž může připomínat "činku", i když mnohem méně výraznou než M27. V planetárce můžeme zpozorovat i blikající efekt: pokud zrakem zůstaneme na centrální hvězdě, disk zmizí a znovu se objeví až když se pohledem podíváme mimo něj. Během dobrého seeingu se může těsně na vnějším severním rozhraní planetárky objevovat hvězda 13mag.

400/500mm - 260x, [OIII] filtr, 6m7 I bez filtru je PN slabý velký kruhový třpyt kolem jasné centrální hvězdy. Slabá, nepolapitelná struktura při velkém zvětšení a s [OIII] filtrem. Nápadná západní strana se jeví jako uzel připojený k centrální hvězdě. Východní strana je poněkud oddělena od centrální hvězdy spojením na severozápadě a jihozápadě. PN je otevřená na sever a na jih.

900/1200mm - 48" (10/25/14): při 610x bez filtru; velmi jasná a velká; velmi nepravidelná jasnost povrchu, okraj se velmi liší v tloušťce a jasnosti. Poměrně tlustý okraj je velmi jasný v severozápadní čtvrtině, podél přibližně 70° oblouku. Druhá zvýrazněná část okraje je na jihovýchodním konci (~35° oblouk) a třetí mírně menší, jasná oblast (více kulatá) je na východním konci. Okraj je slabý na jižní nebo jihozápadní straně, stejně jako na severu a severovýchodě. Hvězda 17 mag je na okraji okraje na jihozápadním konci. Bylo vidět několik skromných vnějších laloků; okraj vystupuje na jihovýchodní straně (blízko dvou zvýraznění na tomto konci) a v menší míře na severozápadě a na jižním konci. Hvězda 9.5 mag ve středu a velmi slabý společník na jihovýchodě jsou obklopeny tmavějším centrálním otvorem.