Otevřená hvězdokupa celkové jasnosti 7,5mag, tvořená 60 hvězdami, z nichž nejjasnější dosahuje 9,31mag. Je pozorována uvnitř trojúhelníku, který tvoří hvězdy 8mag. Hvězdokupa je umístěna ve velmi bohatém hvězdném poli a je ponořena v emisní mlhovině IC 410, která je bez mlhovinového filtru velmi těžko pozorovatelná - zjevuje se slabá, velká a velmi mlhavá. Použítím O-III filtru se ukáže ve tvaru působivého písmene "C", které zabírá zhruba půl stupně. Mlhovina je výraznější na SZ rozhraní kupy.

200/250mm - dalekohled zobrazí 15 hvězd mezi 9-11mag.

300/350mm - dalekohled přidá oproti 200mm dalších 25 členů.

400/500mm - V dalekohledu můžeme pozorovat většinu členů hvězdokupy NGC 1893 - 50 v rozmezí 9-13mag. Největší koncentrace je pozorována v severní části ve tvaru jakéhosi "diamantu", se dvěma rozšířeními na severu a východě, probíhajícími další tři tucty hvězd.

600/800mm - 24" (1/4/14): při 200x tento jasný, mladý shluk obsahuje 80-100 hvězd, přičemž nejbohatší část tvoří velkou oblast ve tvaru bumerangu o rozměrech 12'x5' S-J. Obrys je mírně konkávní na západ a konvexní na východ s úzkou hustší oblastí uprostřed s několika páry a trii. NGC 1893 je jádrem asociace Aur OB2 a obsahuje několik masivních hvězd typu O, včetně hvězdy 9. magnitudy O4 typu HD 242908 na severozápadním konci "bumerangu" a hvězdy 9,4 mag HD 24296 (hvězda typu O6) tvořící jihozápadní konec obrysu. V bohaté centrální oblasti se nachází hvězda 9,8 mag O7 typu HD 242935 a nejjasnější složka vícehvězdy Bu 887, se dvěma slabšími společníky ve vzdálenosti ~10". Jen 1,4' SV od tohoto trojitého systému je 14" hvězda 10,4/11,4 mag, s jasnější složkou BD+33 1025, hvězdou typu O8. Také 2,4' JV je 10" dvojice hvězd 11,4/12,4 mag. Kromě toho se mnoho dalších hvězd jeví jako uspořádané v párech a řetězcích, takže shluk má nápadný vzhled. Tyto a další horké hvězdy typu O a B ve shluku ionizují velkou emisní mlhovinu IC 410, která je velmi působivá při použití UHC filtru (viz samostatný popis).

Kometární mlhoviny "Tadpoles" Simeis 130 a 129, které obsahují nedávno vytvořené hvězdy, leží na východním konci shluku. "Hlava" Simeis 130 byla při 200x okamžitě viděna jako velmi malý, poměrně vysoký jas uzlík s alespoň jednou zapojenou hvězdou. Při 260x a 375x byly ve záři zanořeny dva velmi blízké "hvězdy" orientované ZJZ-VSV, přičemž objekt VSV byl kvazi-hvězdný (nedařilo se mu zaostřit na ostrý bod) a možná velmi těsný pár. Přestože jsou na snímcích působivé, nebyl žádný znak vlnitého ocasu táhnoucího se od "hlavy" směrem k SV. Hvězda 9,1 mag BD+33 1028, 3' V od Simeis 130, spolu s 6' skupinou půl tuctu hvězd 10-11 mag, byly vizuálně odděleny na SV od hlavního shluku.

900/1200mm - 48" (10/27/19): přímo na západ od shluku byla pozorovatelná tmavá mlhovina o průměru ~3', která poskytovala nápadný kontrast s bohatým shlukem ihned na východě a severovýchodě.