Nepravidelná galaxie s příčkou typu Velké Magellanovo mračno. Leží ve vzdálenosti 12Mly a je členem galaktické skupiny M94.

<100mm - V dalekohledu ji uvidíme jako velmi malou, ale docela snadno zřetelnou skvrnku s prodloužením ze SV na JZ ležící na ploše 6‘x4‘.

200/250mm - 100x: galaxie má sterální jádro umístěno v poměrně dobře zhuštěném 3'x2' SV-JZ hale stejné plošné jasnosti. Má nepravidelný tvar, bočním pohledem jsou rozeznatelné nějaké zjasnění v severní části galaxie.

Bortle 5, velmi koncentrovaný oválek o úhlovém rozměru cca 3‘.

300/350mm - 125x: NGC 4449 je zajímavou galaxií s neobvyklým obdélníkovým halem měřícím 5'x3' SV-JZ. Jádro je prodloužené a má několik jasných skvrn blízko centra, nejnápadnější leží hned jihozápadně od jádra. Venkovní část hala je skvrnitá.

400/500mm - 150x: Tato galaxie je mimořádně jasná s nepravidelně obdélníkovým 6'x3' SV-JZ halem. 1,5'x 0,75' jádro je jasné a obsahuje několik svazků, nejjasnější se nachází hned na jihozápad od středu. Boční pohled odhalí tmavou skvrnu jihovýchodně od jádra a velmi slabou spirálovou podobu. Velmi slabá hvězda je umístěna 1' VSV od jádra a hvězda 13mag leží 2,5' na VJV od galaxie.

900/1200mm - 48" (2/20/12, 3/1/19, 5/1/19): NGC 4449 je krabicovitá nepravidelná galaxie typu Magellanova oblaka obsahující několik jasných oblastí HII, které jsou místy aktivní tvorby hvězd. Galaxie byla intenzivně studována jako jedna z nejsilnějších galaxií s celogalaktickým výbuchem v blízkém vesmíru. Celkový jas povrchu galaxie byl neobvykle vysoký při 375x zvětšení. Velmi jasná centrální oblast je protáhlá SZ-JV, nepravidelná v jasnosti povrchu a obsahuje malé, intenzivní "jádro". Tento objekt je v SIMBADu identifikován jako [GHG2001] 1 a je popsán jako 10 milionů let starý superhvězdný shluk ve studii z roku 2001 od Gelatta a kol., "Hvězdné shluky v nepravidelné galaxii NGC 4449".

Na jihozápadě je poměrně velká, jasná skvrna, která připomíná druhé jádro. Tato oblast je katalogizována jako #27/28/30 v Hodge-Kennicuttově "Atlasu HII oblastí v 125 galaxiích" z roku 1983 [HK83]. Na severním konci galaxie jsou několik dalších skvrn. Největší a nejjasnější je #15, vysokojasné nepravidelné záření na severním konci galaxie o rozměrech 20"x12", s mramorovaným povrchem a hvězdnou uzlinou (#11) na severním konci. Přibližně 35" SV je #25, středně jasná kulatá uzlina o průměru ~12". 20" Z je #31, poměrně slabá, malá HII uzlina o průměru menším než 10". Na severovýchodním konci galaxie je #2, téměř 1' JV od #15. Je vidět jako středně jasná uzlina o velikosti ~15"-20". Na jihovýchodní straně galaxie byla pozorována malá uzlina (#16). Slabá uzlina o průměru 12" je téměř oddělena na jihozápadním konci galaxie (#6 ve studii z roku 1969 "Kinematické studium ionizovaného vodíku v NGC 4449"). Velmi nízký jas povrchu se táhne na západ od jihozápadního konce. Hvězda 14. magnitudy je překryta [44" VSV od jádra].

Dne 1. 5. 2019 jsem měl silný dojem extrémně slabého záření s velmi nízkým jasem téměř 10' JV od galaxie (a 2,4' Z od LEDA 2233323). Toto je místo slapového hvězdného proudu, objeveného v roce 2011.